ROZHOVOR

 

Mladí a neklidní: dMIT.RY

Nápadná postavička s jasnými názory, kterou v davu jen tak nepřehlédnete? To je stručný popis DJe, který si říká dMIT.RY. Už pár let je nedílnou součástí naší elektronické scény, kterou se snaží obohacovat nejen neobvyklými mejdany, ale také například svým pořadem Neo Violence na Radiu 23. Rád se pouští do diskuzí, málo co neokomentuje a co se mu zalíbí, vám naservíruje na profilu svého projektu Neo Violence. Jestli mi prozradil ještě něco dalšího, to už si přečtete v samotném rozhovoru...

 

Na naší scéně se objevuješ od roku 2007. Řekni mi, co s tebou bylo před tím?

Co by se mnou bylo? Byl jsem klasickej "partyboy". :) Od čtrnácti chodím na párty a pak jsem se nějak omylem dostal k DJingu. Před tím jsem objížděl každou dobrou akci, ať už to byla Praha nebo třeba Brno.

Začal jsi na akcích dřív hrát, nebo je pořádat?

To šlo víceméně dohromady, protože jsem měl asi jenom pět hraní během nějakých tří až čtyř měsíců. Hned nato jsme získali rezidentní noc v klubu Zero a následně v Bordo na Vinohradské. V tu samou dobu jsem párty začal i sám pořádat. Celé to ale bylo způsobené tím, že k hraní mě překecal jeden můj kanadský kamarád, který tu dělal indie-rock párty a v tu dobu zrovna frčel i nu rave... Pozval mě hrát a jelikož on už tady ty akce nějakou dobu pořádal, tak jsme je najednou začali dělat spolu. Jemu se odstěhoval z Čech kamarád, se kterým pořádali akce do té doby, a tak jsme se dali dohromady, jelikož se mu líbil můj vkus, přehled a sám chtěl své akce tímto směrem posouvat.

dMIT.RY
Jak vypadaly první mejdany, které jsi sám uspořádal?

První oficiální akce, kterou jsem dělal, byla v klubu Bordo. Hrál jsem tam já a můj tehdejší kolega Damian. Tenkrát se to docela povedlo, protože se nám podařilo natáhnout hodně lidí z "expats". Už na druhý mejdan jsme měli headlinera z Anglie. V té době jsme tahali spíš blogová jména, která stála pár stovek euro i s cesťákem, dotyční spali u tebe na bytě, druhý den se zašlo na oběd, a pak zase letěli domů. Víceméně všechny ty mejdany v Bordo fungovaly dobře až na jeden před Vánoci. Mohl za to určitě zvuk, který jsme tenkrát razili - takových akcí totiž v Praze moc nebylo. Vlastně jenom Plastique, co dělal Tvyks, a občas nějaký malý mejdany třeba v Akropoli... Tomu všemu já dnes vlastně vděčím za to, kde jsem teď. Mohli jsme si dovolit pozvat spoustu jmen z jiných měst a států, díky čemuž jsme se seznámili, došlo k propojení kontaktů a kolem tohohle dění se utvořila určitá mikroscéna či komunita.

V jakém stavu je tahle mikroscéna dnes? Jdete stále společně dál, nebo se cesty postupem času začaly zase rozdělovat?

Nikdo z nás už nehraje to, co jsme hráli tenkrát. Byla to otázka dvou let, kdy to vyfičelo a přešli jsme zase na něco jiného. Většina lidí jde ale podobným směrem, jakým šel i svět kolem hudby, kterou jsme hráli tenkrát. Když si vezmeme z té doby třeba kluky z Brna - Electronic Bitches - tak ti teď hrají deep house a nu disco. Tvyks jede global bass nebo také nu disco pod aliasem Leon Pard. I když se podívám na promotéry v zahraničí, se kterými jsme spolupracovali v té době, tak si všichni jedeme na jedné celosvětové vlně, která se postupně posouvá od jednoho břehu ke druhému.

dMIT.RY

Z těch zahraničních jmen, která jsi sem dovezl, si pamatuješ nejvíc ze všech koho a proč?

Jsem hrozně rád, že v době, kdy jsme dělali mejdany právě v Bordo, se nám podařilo přivézt DJe z Anglie, co si říká Hostage. V době, kdy hrál na naší akci, byl spíš taková blogová hvězda a dneska už o ho v tom, co dělá, znají všichni. My jsme sem nikdy nevozili žádný extra velký jména. Mě to popravdě ani nebaví. Vždycky se toho hrozně přežeru ze všeho hypu, co se kolem toho utvoří. Takže spíše jsme vybírali menší, ale o to zajímavější jména pro nás samotný, než pro lidi, ale ty to pak bavilo stejně, jako kdyby přijela nějaká star...

Ještě chvíli zůstaňme u zahraničí. Ty jsi byl ve Vídni na release night prvního alba Boys Noize... Jaký to bylo?

Tak to už je ale hodně dávno. (smích) To bylo moje první zahraniční hraní. Vtipný to bylo v tom, že Čechy v té době ještě nebyly v Schengenském prostoru, a jelikož mám pořád ruské občanství, tak mi musel promotér zařídit mimo jiné i vízum. Jel jsem tam jako úplný no name a vůbec jsem nechápal, jak je něco tak absurdního (mně to v těch začátcích tak připadalo) možný. Mimo jiné musím říct, že Boys Noize release party byla bez Boys Noize, protože tu noc hrál někde úplně jinde i přes to, že to byla oficiální vídeňská release party. Ale nakonec ta párty byla super! Menší útulný klubík, bylo narváno, a nechal jsem se na to speciálně ostříhat. Ti promotéři, kteří to tenkrát dělali, dnes mimochodem ve Vídni pořádají jedny z TOP akcí v dobrých klubech!

dMIT.RY

Vydržely ti tyhle speciální přípravy na párty, jako ten extra sestřih, dodnes?

Teď už se na hraní nepřipravuju vůbec - absolutně nikdy! :) Mojí jedinou přípravou je, že tak deset minut před začátkem setu rozmýšlím, jakým trackem začnu. Jinak samozřejmě nějaká ta příprava probíhá konstantně - poslouchám tracky, přemýšlím, co by mi s čím sedělo, ale že bych se připravoval na konkrétní hraní, to už nedělám...

Psal jsi pro různé hudební plátky, teď máš vlastní projekt Neo Violence. Můžeš nastínit, oč jde?

Neo Violence je vlastně takový nekonečný "feed" toho, co jsem si kde poslechl nebo přečetl a chci to lidem sdělit. Začal jsem už před víc než čtyřmi lety a původní záměr byl, že z toho bude regulérní web. Bohužel jsem se k tomu doteď nebyl schopný dokopat. Nejsem programátorsky ani graficky zručný, ale mám kolem sebe pár lidí, se kterými by se to dalo realizovat. Jen jsme se nikdy nebyli schopní zkoordinovat a dát to konečně dohromady. Tohle má zkrátka ještě svůj čas... Teď jsem ale Neo Violence rozšířil o rubriku na vašem webu, která obsahuje záznam z mého vysílání na Radiu 23, kam, krom kompletního tracklistu, dávám i seznam akcí, které v pořadu doporučuji a nějaký matroš navíc, co se do pořadu nevešel. Od počátku tohoto roku taky každý měsíc nabízíme našim sledovatelům exkluzivní download jednoho či dvou tracků od různých producentů z celého světa, který nikde jinde neseženete.

dMIT.RY

Jak jsi se dostal k vlastnímu pořadu na Radiu 23?

Radio 23 jsem poznal díky klukům z Endless Illusion, kteří si tam nahrávali nějaké své věci a točili podcasty. Jednou mě vzali s sebou, potkal jsem se tam s Merakem, což jeden z hlavních článků, slovo dalo slovo a je z toho pravidelný pořad, který vysílám teď už každé druhé a čtvrté úterý v měsíci od 20:00. Snažím se tam hrát převážně materiál, který teprve bude vycházet, nebo věci, které jsou čerstvě vydané. První hodina bývá spíše v house rovině a ta druhá, pokud nemám hosta, je vždy spíše do techna. Součástí je i partylist, který třídím podle svého vkusu. Už dlouho jsem se chtěl nějakým způsobem k rádiu dostat, takže jsem rád, že aspoň na Radio23.cz mi dali šanci s tím začít.

O tobě je celkem známé, že člověk nikdy neví, co čekat, když hraješ... Čím to je?

Především to bude mým širokým spektrem žánrů, o které se zajímám. Ale taky se stává, že ve svých setech hodně styly kombinuji. Začnu hrát, v půlce mě to přestane bavit, tak změním styl. Poslední dobou to už ale nebývá tak divoké... S věkem jsem se asi uklidnil. (smích). Nebaví mě monotónní hraní, tak tam občas pošlu nějakou srandu. Lidi jsou pak víc uvolněný a já taky, nebo mně to tak aspoň připadá...

Mixes & Live sets by dMIT.RY (Neo Violence)

Hraješ dost často i v barech, třeba v Chapeau Rouge. Dokážeš se pobavit i u takového druhu hraní?

V Chapeau nahoře na baru je to v pohodě. Tam vždycky blbneme. Většinou tam hraju já s Ol-Wizem a s naším společným kamarádem Thiewem, který je převážně D´n´B DJ. Takže se tam střídáme od diska po 2-step, garage, house až k D´n´B. Taky se občas stane, že mě třeba zabookují na akci, která není úplně v mém rámci, ale nápad sám o sobě mě baví, tak se k tomu musím postavit čelem.

...nutí tě to hledat na místech, kam bys normálně nezabrousil?

Zatím se mi nestalo, že by mě zabookovali na něco tak absurdního, že bych tam nebyl schopný nějak zapadnout s tím, co už mám nebo co sleduji. Spíš jde o to, že většinou hraji na electro, techno, garage akcích apod. Když mě pak někdo zabookuje na noc, která se liší, je třeba víc deep, minimal nebo naopak hodně tvrdá party, je to pro mě trošku výzva, protože najednou můžu sáhnout pro materiál, na který se běžně na akcích, kde hraju, nedostane...

dMIT.RY

S Beef Records a Endless Illusion děláte společné mejdany. Jaký mají tyto akce koncept?

Původní koncept byl takový, že jsem oslovil hrozně moc českých promotérů, jejichž akce mě lákají, inspirují, rád na ně chodím, podporuji je atd. Ve výsledku šlo třeba o patnáct lidí. S tím, že většina z nich měla hrát na párty v Kokpit Café, ale jelikož to najednou bylo moc lidí a nevyšlo počasí, kvůli kterému jsme zrušili denní část akce, jež měla probíhat venku, tak to opadlo a zůstali jsme jen my tři. Přesněji nás pět, když to vezmeme podle hlav. :) Z akce v Kokpit Café se pak stal náš první společný mejdan a s klukama jsme si sedli jak názorově, tak hudebně. Baví nás, že každý hraje něco trochu jiného, ale je tam společný prvek a spojuje to různé lidi dohromady. Na těchto věcech jsme se shodli, chceme v tom pokračovat a nehodláme se usadit na jednom místě. Měnit se nebude jenom místo, ale byli bychom rádi, kdyby každá akce měla nějaký prvek navíc, který ji odliší od těch předchozích. Dalším společným počinem byla párty Barrandez Vous, která proběhla v létě pod Barrandovským mostem. Tam se nám podařilo propojit hudbu, výtvarné umění a byly tam i nějaké sportovní aktivity jako třeba longboardy.

Pokud se nepletu, tak vaší poslední byl mejdan A/V Jatka, který proběhl v MeetFactory...

Je to tak. Tam jsme měli kluky z Oko3, kteří nám vymysleli a na místě realizovali zajímavý vizuální koncept za pomoci projekcí a jsou to ti samí lidé, kteří letos vytvořili vizuál hlavního pódia na Let It Roll! Na začátku sice byly nějaké obavy, jestli přijdou lidi a museli jsme se opět díky počasí uskromnit, co se prostoru týče. Akce se ovšem nakonec opět vydařila a my už se chystáme na další, v pořadí již čtvrtou společnou párty. Tentokrát bych všechny rád pozval do pop-up klubu Neone. Ten bude shodou okolností několik dnů po nás končit, takže kdo rád něco víc než jen starou dobrou ohranou písničku, ať ráčí zvednout příští sobotu pozadí a dorazí na Endless Beef Violence pres. Sean Roman & Stel-R! Rozhodně je na co se těšit, ať už jde o zahraniční hosty či neobvyklý prostor s předem danou dobou trvanlivosti a skvělým vizuálem...

dMIT.RY

Jaké máte vyhlídky na zimu? Rýsuje se něco?

Přes zimu je realizace takových věcí podstatně náročnější - nemáme tu zase tolik vnitřních prostorů, které by byly vhodné. Jakmile je prostor neobývaný a nevyužívaný, tak musíš bojovat se zimou. Je to rozhodně podstatně náročnější než v létě. Takže zatím před sebou máme jenom Neone a potom nejspíš opět až na jaře, kdy se už rýsuje něco většího.

Je něco, co ti na české scéně vyloženě chybí?

Rozhodně přirozená obměna a viditelný vývoj k lepšímu. Tady většina věcí stagnuje na jednom místě a hodně projektů spíše končí, nebo jsou to jen rychlokvašky. O klubech nemluvě.

dMIT.RY

Myslíš, že je to způsobené tím, že jakmile se někomu podaří dát dohromady něco, co sklidí úspěch, ztratí dotyční snahu věc posouvat dál? Případně druhá varianta, kdy lidé dělají akce pouze s vidinou na tom něco vydělat?

Jsou tady obě verze. Jsou tací, kteří si vybudovali jméno a nevím jestli se jim změnil vkus, nebo absolutně přestali sledovat, co se ve světě děje. Každopádně najednou začali dělat totálně tuctové akce, které nemají vůbec žádný přínos pro vývoj scény. Přitom dřív dělali výborný věci a dneska už si jedou ve většině případů jen komerci. Pokud bych měl zmínit nějaký příklad, tak tím snad nejhorším je Summer Of Love, který byl kdysi fakt dobrý open air, a dneska to končí u akce jako je Sun Festival. Což byla, podle mě, úplná komedie... Dalším takovým je třeba Mácháč, ze kterého je dnes už jen velká diskotéka na pláži. Pak je tu druhá varianta a to ti, kteří usnuli a trčí stále na stejném místě jako před lety. Ale chápu, že samozřejmě ne každý má tu touhu stále hledat něco nového a je rád tam, kde je...

Jaká byla poslední hudební novinka, která tě posadila na prdel?

Teď si jedu na vlně tvrdšího techna, což neznamená, že by to musel být nějaký schranz nebo něco extra rychlého (nevím proč, ale hodně lidí si tvrdost spojuje s rychlostí). Je tvrdé a má hodně temnou náladu. Krom toho mě hodně baví návrat nebo recyklace starých stylů jungle a breakcore či nová vlna producentů dělající vyloženě instrumentální grime:

Máš momentálně v Praze nějaké oblíbené místo, kde se ti dobře hraje a máš to tam rád?

Tohle je většinou o tom "jaký si to uděláš, takový to máš". Pokud bych měl jmenovat, tak bar nahoře v Chapeau Rouge. Hrozně mě baví, že tam chodí dost Angličanů, kteří tu hudbu znají a občas za mnou někdo přijde a říká mi: "Hej, to je super! Jsem tu týden, každý večer v klubu, a tohle je poprvé, co slyším něco, co znám z mejdanů u nás." Baví mě Cross Club, ke kterému jsem měl paradoxně ještě tak před dvěma lety vyslovený odpor. MeetFactory je skvělá, když je tam dost lidí. Taky čekám na kolaudačku Groove Baru a jsem zvědavý, jak nastaví laťku nový Storm Club.

s

Díky za rozhovor a vidíme se v klubu!

Ptala se a fotila terezi v září 2013.

Daší foto: Slavosh Leoswald + archiv

Více info o zpovídaném naleznete zde:

https://www.facebook.com/dj.dmit.ry

https://soundcloud.com/dmit-ry

http://www.mixcloud.com/djdmitry/

https://www.facebook.com/neo.violence

http://www.mixcloud.com/NeoViolence/

https://www.youtube.com/user/malysev

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016