ROZHOVOR

 

Sebastien Leger: Deska se jmenuje podle Googlu

O rozhovor se Sabastienem Legerem jsem stál už když jsem ho slyšel na festivalu Hradhouse. Povedlo se to ale až díky jeho manažerce Kim Matheou, která jej uháněla tak dlouho, až Seb sednul ke Skype a strávil se mnou virtuální hodinku. Nejprve byl trochu podrážděný a bál jsem se, jestli ho jako Francouze nedráždí má, navíc nedokonalá, angličtina. Zvlášť když se u jedné otázky ptal třikrát na slovíčko, u kterého jsem si nebyl úplně jistý... Za chvíli se ale rozesmál: "Už jsem to našel ve slovníku, moc se omlouvám, jsem vždycky hrozně nervózní z rozhovorů v angličtině. Mluvím jak opice." Ledy se prolomily a Sebova francouzská angličtina byla skutečně kouzelná...

 
Začneme trochu netradičně - čteš při cestování knížky? Co jsi četl naposledy?

No přiznám se, že se při cestování snažím hlavně spát, ale máš pravdu, že toho vlastně přeču docela dost. Teď jsem právě dočetl knížku od Nicolase Sarkozyho.

Nové album Planets je hodně ovlivněné electrem. Myslíš, že je to jen nová móda, která vyšumí jako dříve francouzský house nebo nový svébytný styl...

Ne, moje deska rozhodně není jen electro, ne, ne, ne! To v žádném případě, jen používám některé zvuky! Spíš bych řekl, že mě čisté electro už dost štve, je ho všude až příliš. Tohle čistě electro skutečně rychle vymírá a to je skvělá zpráva pro naše uši! Máš úplnou pravdu, je to úplně stejné jak s tím otravným francouzským "filtrovaným housem" před pěti lety. Naštěstí všechny tyhle styly, které přijdou tak rychle do módy, zase rychle mizí.



Jsi fanda astronomie? Nebo podle čeho tě napadlo pojmenovat album Planets a jednotlivé skladby podle jednotlivých planet?

(Výbuch smíchu) O ano, teď vlastně ano, ale k názvu mě inspiroval Google. No takhle, jsem fanda Googlu a když spustili tu mapu vesmíru, tak asi i astronomie... Ale vlastně o tom vůbec nic nevím, jen se mi to hrozně líbí, úplně jsem tomu propadnul. Prostě jsem si takhle hrál a najednou mě napadlo, pojmenovat desku a skladby podle planet. A to se pak i projevilo v těch skladbách, jak jsem o nich začal přemýšlet jako o planetách. Byla to vlastně celé náhoda.

Máš rád, když do tvé práce vstoupí náhoda?

Ano, ano, to ano! Není nic lepšího, na něčem děláš a vlastně jen posouváš pomalu nápady nějakým směrem. Ale pak do toho něco přijde a všechno je úplně jinak! Najednou bylo všechno úplně jasné a snadné.

Pracuješ hodně na remixech a nevyhýbáš se ani popovým hvězdám. Podle čeho se rozhoduješ, pro koho uděláš další remix? Myslíš, že pomáhá v kariéře pokud uděláš remix nějaké hitparádové hvězdě?

Udělal jsem remixy pro Duran Duran a Justina Timberlakea, ale také pro hudebníky jako Ida Enberg z Disco Volante a Julian Jeweil z Air Conditionné. Já si vybírám skladby, které budu remixovat, podle toho, jestli mě při jejich poslechu napadne, jak je předělat, udělat něco jinak, aby mě bavily. Nikdy jsem neměl nějaké další podmínky, to ne.

Digitální trh zcela změnil celý hudební svět. Myslíš, že je to jednoznačný přínos? Vím, že ti zrovna nevoní znovuvydávání tvých starých skladeb...

Největší přínos je váha mého kufru (smích). No a také to, že teď je muzika mnohem levnější, než vinyly a můžeš si stáhnou spousty věcí během pár minut pěkně v teple domova. Je to skvělé i pro producenty, je mnohem jednoduší vydat novou skladbu a nabídnout ji lidem po celém světě. Ale co mě štve - spousta obchodů neoznačuje jak staré jsou skladby, které prodávají. Normálně vezmou mé staré věci, které už se dlouho neprodávaly, a nabízí je jako nové. Pak si připadám jako blbec, proto se snažím vše prodávat jen přes moji značku Mistakes Music.

Přesto - máš některou svou starou desku, kterou nikdy nenecháš doma?

O, tak to ano, jistě! (smích) Nikdy nenechám doma Bad Clock 04. Původně vyšla na Intecu, teď jsem ji znovu vydal u mě na Mistakes Music. To je má klasika a funguje pokaždé.



Hodně spolupracuješ s Chrisem Lakem, jde jen o pracovní vztah nebo jste kamarádi. Jak jste se dali dohromady?

S Chrisem jsme opravdu kamarádi, přitom jsme se dlouho znali jen přes internet. No ale jednou jsem ho pozval hrát na svoji party v Amsterdamu a nechtěl jsem mu platit hotel (opět výbuch smíchu), tak jsem ho ubytoval u mě doma. A během těch pár dní jsme udělali Mistakes EP i s velkou hitovkou "Aqualight".

Létáš doslova z jednoho konce světa na druhý. Máš už v některých městech třeba své oblíbené restaurace?

Abych byl upřímný, jen málokdy mám dost času na to vyrazit do města. Ale pár takových míst mám, třeba Shibuya v Tokiu, tam se skvěle nakupuje, ale moc si tam neodpočineš (smích). A miluju Sydney.

S létáním souvisí i moje další otázka, časté cestování a hraní zrovna neprospívá zdravým uším. Tenhle problém se tě netýká?

Týká, bohužel. Mé uši jsou opravdu citlivé a mám s tím opravdu problémy. Nosím proto všude špunty do uší, používám je nejen v klubech, ale i ve vlaku nebo na ulici, prostě kdekoliv je hluk. Snažím se uši co nejvíce chránit.

V létě jsi hrál už podruhé v Čechách - v Brně na festivalu Hradhouse. Vracíš se do Čech rád?

O ano, to ano... V Čechách je skvělé, že tu mají party pořád tu správnou atmosféru, lidé jsou na parketu hodně aktivní, nestojí, ale opravdu se baví.

Někteří DJové mají před hraním rituál, který je uklidní, někdo se chce soustředit na hotelu, někdo má talisman... Co ty?

No žádný talisman nemám, tím co dělám jsem si naprosto jistý. Ale vždy dorazím do klubu alespoň hodinu před hraním, musím si poslechnout DJe předemnou. Někdy je to fakt peklo, co slyším... (smích)
 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016