ROZHOVOR

 

Jan "Hanz" Novotný: Dobrý program je jako šachová partie

Na profilové rozhovory, kterými postupně představujeme zásadní postavy taneční scény,  jste již pravděpodobně za těch několik let co vycházejí, zvyklí. Čas ale plyne neúprosně dál a s ním je tu i mladší bratříček mých povídání – rozhovory bilanční. Nabídnou vám odborné rozbory aktuálních témat a hlavně představí novinky ze světa pozvaných hostů. A koho jsem tedy vybral do dílu prvního? Zajímal jsem se o prodej klubu Mecca, změnu majitele pražského Duplexu, situaci na poli sponzoringu, vznik nového tanečního časopisu i několik méně příjemných, ale zato důležitých událostí. Na mikrofonu je produkční luxusních podniků, fanoušek renesance a fanatický romantik: Jan "Hanz" Novotný. Hezké čtení!

 

Honzo, my jsme k rozhovoru sešli poprvé zhruba v době před dvěma lety. Myslím, že se nám povedlo udělat celkem sympatický profil, ze kterého čtenáři už dobře ví, co jsi vlastně zač. Tohle povídání by mělo být koncepčně trošku jiné, líbí se mi pro něj název bilanční. Než se ale dostaneme ke klubům a k tvým aktivitám, stejně nebude od věci tě trochu připomenout. Tedy - Jan Hanz Novotný je hlavně produkčním luxusních klubů, je to tak?

Přesně. Mám za sebou studium gymnázia, žurnalistiky, poté jsem absolvoval několik cest po světě na kole (Honza jel na kole z Prahy do Egypta, z Prahy do Tibetu, jako první Čech na kole pokořil nejvýše položenou silnici na světě a na kole také objel celou Austrálii - pozn. Juki). Praxi jsem strávil v Českém Rozhlase – Radiožurnálu, následovala dráha reportéra T-Music na Primě, marketingového ředitele hudebního časopisu Report a hlavně promotéra klubu Mecca. Tam jsem pracoval několikrát, dvakrát ještě za prvního majitele Romana Řezníčka a teď pro nového vlastníka. Brzy tomu bude jeden rok, ale s přestávkami už vlastně dělám v Mecce sedm let. Na základě zkušeností jsem se za tu dobu hodně změnil, myslím to ve smyslu přístupu k určitým věcem. Prostě jsem se rozhodl dělat spoustu věcí jinak.

Říkal si, že jsi nastupoval za pražského restauratéra Romana Řezníčka. S ním jsem samozřejmě poseděl u večeře také a vůbec se mi z něj nepodařilo vypáčit jméno kupce klubu Mecca. Dnes už je situace trošku jiná a nový majitel, jak se zdá, ve velkém operuje s dalšími prostory v Praze – například s Duplexem na Václavském náměstí. Můžeš mi prozradit jeho identitu?

Majitelé jsou dva a jmenují se David Mizrahi a Jan Čeřovský. Nabídli mi spolupráci za velice solidních podmínek, proto jsem na ni kývnul a začal pro ně pracovat. Naše vize je docela podobná a zatím musím říct, že jsme spolu neměli jeden jediný konflikt. Navíc, co si budeme povídat, Mecca je pro mě srdcová záležitost..

Uplynulý rok je u tebe asi jistým způsobem berná mince, začněme tedy bilancovat…Máš premiéru:)

Dobrý klub dělá samozřejmě místo samo o sobě: interiér, design, ale hlavně obsah, tedy jeho dramaturgie a úroveň servisu a služeb, které nabízí. Ve všech těchto aspektech si dovolím tvrdit, že Mecca v minulé klubové sezóně obstála. Samozřejmě, že nikdo není dokonalý, pořád je co zlepšovat, ale když se podívám na aktivitu naší konkurence, musím říct, že jsem spokojený. Ať už jde o množství zahraničních DJských hvězd, které se nám podařilo do Meccy přivézt, značky jako Ministry of Sound či Defected, se kterými intenzivně spolupracujeme nebo prostě na množství parties s kvalitním zahraničním line-upem, které jsme vyprodukovali, tak mám radost. V této linii bych chtěl pokračovat a zahraniční DJs, kteří jinak hrají na velkých eventech pro desítky tisíc lidí, vozit do klubu stále častěji. Dobrým příkladem toho je například Roger Sanchez, který vystoupí na našich devátých narozeninách už ve čtvrtek 20.září…

U toho bych se na chvíli zastavil, je mi dost jasné, že pokrýt finančně party s takovou hvězdou je dost náročné a myslím, že je nutné ji výrazně dotovat. Jak je těžké zabookovat hvězdu takového formátu a sehnat na ní peníze?

Pokud by to bylo jednoduché, tak hrají takovéto hvězdy ve všech ostatních klubech v ČR. Chtěl bych, aby klub přetékal hvězdami a na to je nutné sehnat peníze od sponzorů. Zabookovat hvězdu formátu Rogera Sancheze je určitě daleko větší výzva pro klub, než pro mega akci, kterou navštíví tisíce lidí. Doufám, že to lidé ocení, a že si do budoucna třeba i rádi připlatí o pár set korun navíc, aby si tak mohli vychutnávat svůj idol z bezprostřední blízkosti v klubovém prostředí. Vedle DJských superstar je stejně důležité produkovat konstantně kvalitní program i na „normálních“ klubových večerech, protože každý večer nemůže hrát Carl Cox nebo Roger Sanchez. Důležité je připravovat vyvážený a dlouhodobě kvalitní program obecně. Super akce mají být ozdobou dlouhodobé práce promotéra, nikoli záchranou za dlouhodobou nečinnost či neschopnost. Teď jsme se v Mecce dostali už tak daleko, že máme na většině víkendů zajímavé zahraniční hvězdy v pátek i v sobotu, takže jednotlivé party si navzájem výrazně konkurují i v rámci klubu. To množství akcí je vlastně také důvodem proč jsme se jako první klub v ČR rozhodli vydávat vlastní klubový časopis - Mecca magazín.

Vlastní časopis?

Ano, rozhodli jsme se, že budeme jako první klub v historii ČR vydávat kvalitní sedmdesátistránkovou publikaci o klubu Mecca na křídovém papíře. Mecca Magazín informuje o veškerém dění v klubu Mecca. Nalezneš v něm vždy česko-anglické profily nejzajímavějších zahraničních DJs a projektů, kteří k nám zavítají, ale také rozhovory a spoustu praktických věcí. Když si časopis pozorně prostuduješ, nalezneš v něm kupóny na vstup zdarma na vybrané akce a jiné výhody. Chceme, aby se Mecca Magazín stal skutečným přítelem pro naše návštěvníky a průvodcem nočním životem v Mecce. Ať už budeš kdekoliv na světě, svůj Mecca Magazín si můžeš snadno stáhnout ze stránek www.mecca.cz. O všem informuje s dvouměsíčním předstihem, takže si návštěvu klubu můžeš dostatečně dopředu naplánovat a v širokém kontextu porovnat, která akce je pro tebe opravdu ta nejzajímavější. Máme velké množství různých slev a výhod, takže skutečně apeluji na každého, koho dění v klubu zajímá, aby si ho pořádně prolistoval, čímž může ušetřit řádově až stovky korun.. Náklad začíná na počtu dvacet pět tisíc a bude k dostání všude po Praze v restauracích, klubech, barech a také ve stojanech Boomerang místo časopisu Navigátor.

Když se podívám na skladbu návštěvníků klubu, mám občas trošku pocit, že se znova vyměnila generace…je to jen můj subjektivní názor, nebo na tom něco skutečně je?

Máš pravdu. Stará garda je pomalu pryč a je tam spousta nových lidí – vystupujících i návštěvníků. Co se akcí týče, tak se snažíme kombinovat akce pro velmi náročné, kam spadá třeba zmíněný Sanchez, s akcemi typu Středa Gratis, která běží už třetím rokem a je úspěšná proto, že nabízí hned několik skvělých výhod najednou. Ukaž mi v Praze jiný mejdan ve středu, v klubu s pěkným interiérem, kde by ti nabídli DJs jako Loutku, Trávu, Chrise Sadlera, vstup zdarma a k tomu ještě Absolut Vodku za 39,-Kč? 

Hodně nových kluberů asi bude zajímat, jak se vlastně takový podnik dělá, navíc s akcemi, kde ti zahrají gigastars právě typu Sanchez…

Dělat dobrý program znamená vždy tak trochu sehrát co nejlepší šachovou partii proti konkurenčním akcím jiných promotérů, vlastním akcím (třeba o den později), ročnímu období, počasí, svátkům atd.  Je to podobné jako v televizích. Každá televize má takovou svojí formátovou skříňku, ze které se vždy snaží vybrat pro daný okamžik to nejlepší. Základem je mít co největší počet možností, ze kterých se snažíš vybrat tu nejvhodnější. Já mám takovou skříňku také, kde mám nejrůznější nápady. Podle situace se rozhoduji, jestli se udělá Ministry of Sound, Defected In The House, rezidentní večer typu Meccamix, Opera House či Vibe anebo nějaká DJská super star…  Každou práci samozřejmě také provází denní rutina, kterou je v mém případě handrkování se o detailech smluv, smlouvání o cenách a běžná kancelářská práce… 

Já jsem slyšel, že například smlouvy s Angličany jsou opravdu o detailech a leckdy jde o drobné nuance, bláznivé požadavky hvězd…máš takovou zkušenost?

Nejen s Angličany. Všechny smlouvy jsou o detailech a každou nepozornost si člověk pak může šeredně odskákat. Angličané, pokud jsi je už zmínil, jsou v tomto směru jedním z nejspolehlivějších obchodních partnerů, jaké jsem měl možnost poznat. Co si domluvíme, tak platí. Celou řadu dalších věcí si mnohdy potvrdíme pouze e-mailem či ústně a vždy je vše perfektní, což se zejména o celé řadě místních partnerů říct nedá. K těm bláznivým požadavkům hvězd bych řekl asi to, že vůbec nezáleží, jaké jsou národnosti. Jestliže je někdo hvězda, tak chce mít svůj klid a komfort, prostě věci, které má rád a potřebuje je proto, aby mohl předvést, co umí. Byl bych špatný promotér, kdybych se jim to nesnažil dopřát. Základem dobrého vystoupení je, aby se tady co nejlépe cítili. Navíc nezapomínej na to, že většina těch přemrštěných požadavků je více práce jejich manažerů, než hvězd samotných.  Stává se to, ale je také na osobní šikovnosti promotéra, aby si tyhle věci pohlídal a zařídil tak, aby to pro něj bylo přijatelné a snesitelné.

Narazili jsme téma financování party v klubu. Jaká je teď situace se sponzory a vůbec subjekty, které bývají ochotné se na organizaci finančně podílet? Je to těžší, než bylo před pár lety, nebo spíš naopak?

Je to mravenčí práce, která dává pořádně zabrat. Můj osobní názor je, že je to nepoměrně složitější než třeba v roce 2000, a to hned z několika důvodů. Je to hodně dané tím, že tady je už trh relativně nasycený a hlavně tabákový průmysl značnou měrou omezil své marketingové a PR aktivity, a právě ten se na financování taneční scény podílel nemalou měrou. Když pomineme ojedinělé projekty jako je například Red Zone, tak sponzoring jednotlivých parties či festivalů je už dnes spíše výjimkou. Tabákové koncerny investují převážně do Asie či jiných nerozvinutých ekonomik, kde se snaží uhájit si pozice pro další expanzi. Podobná situace je i s alkoholem, ale já se na podobné složitosti snažím koukat spíš jako na výzvu než jako na překážku. Je to zase jen o konkrétních schopnostech toho kterého promotéra…

Další důležité téma, které mě zajímá, je odkoupení Duplexu a provoz ve vaší režii. Jak k němu tedy došlo a jaké s ním máte plány?

Je pravdou, že Duplex jsme přebírali v nepříliš dobrém stavu, a to jak po produkční, tak i po provozní stránce, což bylo způsobeno tím, že se bývalí majitelé chtěli především soustředit na svoje jiné podnikatelské aktivity a nelze jim to mít a zlé. Převzetí nebylo jednoduché, stálo nás to dost úsilí a vlastně koncepční práce na celém prostoru i jeho programu stále probíhají. My se snažíme Duplex znovu vybudovat a prozradím jen, že s ním máme velké plány a je to jen otázkou času. Slyšel jsem hodně přívlastků jako, že je to “diskotéka pro cizince“, s čímž se samozřejmě nehodláme smířit a chceme do budoucna nabízet stále větší podíl zajímavějších akcí zejména pro domácí publikum. Myslím si, že to, co se děje v Mecce, je dostatečným důkazem toho, že ledacos umíme dělat dobře a je otázkou brzké budoucnosti, kdy se něco podobného začne dít také v Duplexu.  Zatím v něm máme stabilní program od středy do soboty s kvalitními českými DJs, zahraniční umělce zatím nebookujeme. Nadále platí slevové karty pro stálé návštěvníky, vydávání nových a od září spouštíme webové stránky v novém hávu. Nechci předjímat, co bude následovat, ale jsme prostě na začátku. Renovujeme, zlepšujeme, však uvidíte sami.

Duplex a Mecca byly až do této chvíle přímými konkurenty. Bude se nyní koncepce obou nějak výrazně lišit?

Do jisté míry si budou konkurovat vždycky, ale rozhodně, jelikož jsme majitelé, tak pochopitelně s jistými mantinely. Je to velice citlivé téma, takže návštěvníky poprosím o strpení, bude to stát za to.

Vaše aktivity, pokud se nepletu, zasahují, ale mnohem dále…Kromě produkce dvou klubů a vydávání časopisu děláš i další zajímavé věci, že?

Tak například se nám konečně podařilo odstartovat vlastní rádiový pořad Mecca Music Mix na radiu Expres, který se bude vysílat každou středu od 21.00 do 23.00. V těchto dvou hodinách uslyšíte spoustu informací, ale hlavně ty nejnovější sety prvotřídních zahraničních DJů, kteří se do Meccy chystají.

Napadá mě, jak moc bylo těžké naučit lidi chodit do klubu do periferních Holešovic?

Neuvěřitelně - a stále to těžké je. Pro promotéra klubu v centru je to snazší o to, že se mu tam vždycky podaří dostat určitý počet cizinců. V Holešovicích není vůbec nic, co by lákalo kordony turistů nebo jiných lidí, takže vysvětlit jim, že přijet do Meccy má tu noc smysl, znamená daleko větší úsilí, a to jak mentální, tak finanční. Na druhou stranu to má jednu obrovskou výhodu, a to, že když ty lidi pak do klubu konečně přijedou, máš jistotu, že to nejsou nějací náhodní kolemjdoucí, kteří do tvého klubu prostě jen tak zapluli, ale opravdu lidi, který tam chtěli přijít na určitý program nebo za nějakým účelem. To má zcela zásadní vliv na atmosféru v klubu a DJové, kteří v Mecce hrají, to moc dobře vědí..

Je těžké pro DJe si u vás zahrát?

Otevřeně říkám, že o kvalitní DJs a schopné lidi vůbec, máme zájem vždycky. Pokud si chcete u nás zahrát, pořádat akce nebo si myslíte, že děláte dobře grafiku, neváhejte a pošlete mi nabídku na production@mecca.cz

Teď bych trochu odbočil a zeptal se na ochranku, což je jedna z věcí, co mě zajímá úplně nejvíc. Všichni si pamatujeme incident, kdy byl před klubem zastřelen náctiletý návštěvník. Po potyčce v Mecce. Takže…

Já jen zopakuji, co stálo v našem tiskového prohlášení. V klubu došlo k hádce mezi dvěma zahraničními hosty a mladým českým klukem. Já jsem byl tu noc mimo klub. Ten chlapec je začal provokovat a nakonec došlo k potyčce. Ochranka ho vyvedla ven. On byl poměrně dost agresivní, dobýval se zpátky a stále tam někde na ulici čekal na někoho, kdo mu zařídí, aby se dostal zpátky dovnitř. Bohužel se stala poprvé v historii věc, která zapříčinila celé to neštěstí. V Holešovicích, včetně Meccy, vypadl proud elektrické energie na téměř hodinu. Nehrála muzika, rozsvítila se exitová světla a lidé začali odcházet pryč. Vyšli tedy i další dva aktéři potyčky a konflikt začal znovu. Jeden z nich to nějakým způsobem neustál, šel si do auta pro pistoli a vyřešil to po svém. To co se stalo, se stalo třicet metrů vedle Meccy, za což my už pochopitelně nemůžeme nést odpovědnost. Je mi to samozřejmě nesmírně líto, ale je to věc, která se může stát v hypermarketu, na ulici, prostě kdekoliv.

Jaké jste si z toho vzali ponaučení?

Znovu opakuji, že je nám strašně líto zmařeného života mladého člověka, ale jak podle našeho interního šetření, tak i podle vyšetřování policie ČR se neprokázalo nic v tom smyslu, že by naše ochranka cokoliv zanedbala, ba právě naopak. Je totiž svědecky prokázáno, že i když to naprosto nebylo v kompetenci naší ochranky, zasáhla do konfliktu a jednou se jí venku dokonce podařilo útočníky roztrhnout, bohužel oni se nehodlali vzdát a situaci vyřešili po svém. Na základě těchto zkušeností jsme se rozhodli naší ochranku ještě více posílit, čítá nyní dvakrát více členů, každý návštěvník prochází nekompromisní kontrolou na vstupu, používají se detektory, členové spolu komunikují pomocí vysílaček. Chci jenom poprosit návštěvníky, aby byli při vstupní kontrole trpěliví, nejde o žádnou prudu, děláme to kvůli jejich bezpečí a pokud by někdy došlo k nějakému neprofesionálnímu jednání ze strany ochranky v Mecce či v Duplexu, prosím, aby nás neprodleně kontaktovali co nejdříve po akci (kontakty naleznete na našich webových stránkách), celou záležitost nám vysvětlili a co nejpečlivěji popsali. Jsme tady pro vás, ale pokud někdo přijde s nějakou kritikou, že byl jednou před měsícem v Mecce a tam na něj byla ochranka hrubá či něco podobného, není v naší moci, i kdybychom sebevíc chtěli, na tom něco změnit či zlepšit, protože je to už prostě strašně dlouho od data, kdy se to stalo.

Máte vlastní ochranku nebo outsource?

Outsourcovou profesionální agenturu.

Ok. Abychom zakončili naše povídání trochu veseleji, mohl bys nám povyprávět o Ibize, kde jsi byl dlouho jako manažer slavného saxofonisty Ivana Myslikovjana…

To byla úchvatná zkušenost! Poznal jsem tamní život a jak fungují nejlepší kluby na světě… Opravdu by to bylo spíš na samostatný rozhovor, zkusím tedy vybrat alespoň to nejpodstatnější. S Ivanem jsme přijeli společně na Ibizu, celé tři měsíce jsme tam spolu bydleli, já jsem pracoval pro Space Ibiza jako promotion team supervisor a zároveň jsem dělal Ivanovi manažera. Za čtrnáct dní se mi podařilo, že Ivan hrál takřka každý den, a to v těch nejlepších klubech na ostrově včetně vystupování s legendární housovou divou Barbarou Tucker na slavné party In Bed With Space. Záhy jsme se dostali do klubů jako Pacha Ibiza, kde Ivan vystupoval s Andy Baxterem v Global Room, v El Divino na Penetra Party a celé řadě dalších akcí. Bylo to jedno neuvěřitelné léto plné těch nejvíc neocenitelných zkušeností, kontaktů a crazy party, na které nadosmrti nezapomenu.

Stíháš vůbec nějak odpočívat, nebo stále jen pracuješ a vymetáš kluby?

Uplynulou sezónu, tedy od září 2006 až do teď jsem nikde nebyl a opravdu tvrdě pracuju. Těším se až mi zbude čas zase vypadnout na nějakou dobu třeba na kolo..

Nenapadlo tě v blízké budoucnosti podniknout nějakou další cestu na kole? Která část světa tě láká po tvých zkušenostech v současné chvíli asi nejvíc?

Říkám jedno – příliš nezáleží na tom, kam cestuješ, jako spíš na tom, jak jsi na cestu připraven a jak máš otevřenou mysl. Cesta je cíl – to je pro mě jednou z nejdůležitějších životních pravd, kterou jsem si na vlastní kůži mnohokrát vyzkoušel a nemusí jít jenom o cestování, ale vlastně o všechno, co děláš. Nezáleží, kam jedeš, ale jak prožiješ cestu k cíli. Můžeš být v té nejkrásnější přírodní scenérii, ale když si zabedněnec, tak to stejně nevnímáš, prostě to nevidíš. Každá část světa dokáže být zajímavá, když jsi vnímavý a dokážeš nasávat to, co máš kolem sebe. Pokud chceš slyšet něco konkrétnějšího, tak si vybírám hlavně země „třetího světa“ nebo chceš-li ty méně rozvinuté, kde ovšem na druhou stranu ještě jakž takž žije nějaká původní nedotčená kultura. Ta však velmi rychle mizí, globalizace, aniž bych ji teď chtěl jakkoliv hodnotit, je nezvratný faktor, a tak dochází k tomu, že tyto kultury mizí. Když to řeknu úplně otevřeně – proč bych jezdil, když jsem ještě mladý, se dívat do Alp na nějaké slavnosti, kde místní Tyroláci jednou za rok vylezou z Mercedesů a převlíknou se na oko do nějakého kroje, když se můžu jet podívat do Turkmenistánu a vidět tam lidi, kteří v těch krojích chodí ( díky Bohu ještě stále ) doopravdy, kdežto za dvacet třicet let už tam takhle chodit nebudou…

No dobrá. Tak na první bilanční pokec celkem povedené, nemyslíš? Máš nějaké osobní zdravice pro naše čtenáře?

Vybírejte si to dobré v životě i v zábavě!

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016