ROZHOVOR

 

John B: "Chci sex s Miss Kittin!"

Chtěla jsem se bavit hlavně o hudbě, ale s touto výstřední postavou především drumandbassové scény to opravdu nešlo. John B, který si v sobotu přijel střihnout velmi speciální electro house set do pražského klubu Roxy, mi to nedovolil. A tak pokud vás zajímá móda, sex, životní styl a trocha té hudby, čtěte následující rozhovor.

 
Ahoj Johne, jsme se pěkně dlouho neviděli, co je nového?

Já jsem o kus starší a tys, koukám, zase nějak vyrostla.

To nevím, jestli ti mám poděkovat nebo být naštvaná. Co říkáš na party?

Bavil jsem se. Ale bylo to pro mě něco jiného a nového, protože jsem nehrál drumandbass. Bylo to jako bych hrál úplně poprvé.
Každopádně tady v České republice teď hraješ opravdu velmi často. Jak to?

Protože jsem úžasný, jsem cool a každá deska, kterou hraji je pecka, která každého roztancuje.

Je mi to jasný, každý tě miluje a nemůže bez tebe žít..

Přesně tak. /smích/ Hele teď tam musíš dát do závorek slovo "sarkasmus".

Neboj, já tě pochopila.

Já už vidím ten titulek "John B říká: Jsem nejlepší!"

Titulek bude ještě horší. O to já se postarám. Co říkáš na Prahu?

Praha, co vím, je krásné město. Ale já sám znám akorát hotel, ve kterém bydlím a místo, kde jsme byli na večeři. Pak už zbývá jen Roxy.

A v Roxy se ti líbí jak?

Je to tu fajn a je tu zajímavá sbírka lidí. Hrát house, techno a electro house je hodně odlišné od drumandbassu. Vždycky když zahraji novou drumandbassovou věc, tak se dav rozjásá, je daleko víc rozbouřený než na house scéně. Na té jsou lidé víc pomalejší a klidnější. To ale nemyslím nijak špatně. Dneska to bylo dobrý, protože jsem hrál poprvé delší set a headlinoval jsem. Nová zkušenost.

Jak zvládáš cestování kvůli hraní?

Mám to rád, ale záleží asi na tom, kde hraji a jak dlouhý je let. Hrát v Praze je fajn. Nakoupím si časopisy, poslouchám hudbu z mého iPodu, přemýšlím o nových tracích, odpovídám na emaily, přidávám lidi na svůj Myspace atd. Takže celkově hrát po Evropě je dobrý. Ale i tak někdy může být problém, když třeba hraji v pátek i sobotu. Například dostat se z Německa do Ukrajiny je docela peklo. Musím pak vstávat strašně brzo a to fakt nesnáším. Tudíž se teď už snažím hrát jen jednou týdně.

A kam jezdíš za odpočinkem?

To ani nevím, protože jsem byl tak na dvou třech dovolených od doby co jsem vyrostl. Mám třeba rád Miami, ale tam si člověk díky místnímu nočnímu životu taky moc neodpočine. Plánuji teď jet do Španělska nebo do Řecka. Ono je to jedno. Co potřebuji pro pořádnou dovolenou je dobrý hotel, pěkný pokoj s velkou postelí, supersexy kočičku po boku, bazén nebo pláž a dobré víno. Když mám k dispozici tohle všechno, můžu se nacházet třeba na Měsíci. Vlastně ještě CSI (Kriminálka Las Vegas, NY) v televizi. Nejlepší pořad.

Taky to u nás běží. Nedávno jsem dělala rozhovor s dalším dnb producentem Nu:Tonem. Byli jste spolu na škole. Co jsi vlastně ty studoval?

Já studoval buněčnou biologii a on hudbu, ale potkali jsme se na stejné univerzitě, už to bude snad deset let. Seznámili jsme se díky jednomu pirátskému radiu. Jeho tehdy hodně bral jazz, house a nějak jsme se oba začali motat kolem drumandbassu, začali jsme se scházet, mně se líbila jeho hudba, jemu moje. Byli jsme hodně dobří přátelé. Tady vidíš, jak je jedno, co studuješ, ale je hlavní, co máš rád. A taky je důležité, jaké lidi potkáš. Možná, kdybych nepotkal kamaráda z toho pirátského radia, tak bych dnes nemusel hrát.

Mimo tedy gramofony a CD playery hraješ na něco?

Ano, na klavír a bicí. A zrovna teď jsem se začal učit na kytaru. Koupil jsem si tenhle týden kytaru, vlastně táta mi ji koupil na "car boot sale".

To u nás nemáme. Co to je?

To sebereš všechno nepotřebné, co ti doma překáží, dáš to do auta, odjedeš s tím na nějaké velké parkoviště, kde je předem ohlášeno shromáždění a prodáváš. Koná se to vždycky o sobotách a můj táta je tím trochu posedlý. Tak se mu podařilo mi sehnat tu nádhernou, elektrickou, téměř zbrusu novou kytaru jen za 50 Euro. Neber to.

Jasný. Já jsem se tímhle tak nějak chtěla dostat k hudbě. A tvým začátkům. Dnes večer jsi zahrál věc od Miss Kittin. Setkal ses s ní někdy?

Ne, bohužel ne. Vlastně ani nevím, jestli bych chtěl. /pauza/ Miluju album, které udělala s Hackerem. /pauza/ Ale v podstatě jsem vždycky rád, když se s někým seznámím. Záleží ale na tom, jaký je. Takhle můžu říct, že bych se rád setkal třeba s Georgem Bushem. Lidi působí jinak na veřejnost a v soukromí můžou být úplně odlišní. Respektuji Miss Kittin, ve spoustě věcí mě ovlivnila. Ale rozhodně bych se s ní chtěl vyspat a hlavně hrát si s jejíma prsama a ona by křičela: "Please, let me go!" (narážky na texty Johnovy skladby American Girls a skladby Rippin Kittin od Miss Kittin - pozn. red.)

To byste spolu mohli komunikovat jen přes svoje tracky a rozuměli byste si. Ale mě nerozhodíš, tak se držme ještě hudby. Kdy jsi se poprvé střetl s elektronikou?

Mohlo mi být tak deset. Je to strašně zvláštní, protože když nad tím teď přemýšlím, mohli za to moji rodiče, kteří si v obýváku pouštěli soundtrack k Mechanickému pomeranči. Ten soundtrack je dílem Waltera Carlose. Později tedy Wendy Carlosové, protože si nechal změnit pohlaví. A on/ona zde staví na klasických věcech od Beethovena a znovu je instrumentuje, používá první typy syntetizátorů. Přiznám se, že jsem při poslechu brečel. Tohle byl asi jeden z nejdůležitějších okamžiků v mém životě. (z chill-outu se ozve kus skladby Thriller od Michaela Jacksona, John vyskočí a začne křičet a zpívat/ Hej! On hraje Thriller, já jsem chtěl hrát Thriller, vždycky hraju Thriller! Sakra! Thrilleeeer, thrilleeeer night.. pam pam pam.. znovu se posadí) Miluješ mě, že jo? Na stupnici od devíti do jedenácti - jak moc mě miluješ?

Tak teď už se ti rozhodit mě trochu povedlo. Fakt nevím, jak moc tě miluju. K tvému labelu Beta Recordings – důvod založení?

Když jsem dokončil vysokou, chtěl jsem mít prostě svůj byznys. Mít větší kontrolu nad svými tracky a víc vydávat.

Na který svůj track jsi nejvíc pyšný?

Asi celé moje poslední album Electrostep.. Já vím, že mě miluješ, ale jsem pro tebe příliš mladý.

Ne, nemiluju tě a nesahej na mě. Hraješ raději v klubech nebo na nějakém pořádném fesťáku?

Záleží na místě. Ale je pěkný, když je dav před tebou velký a občas si s tebou zazpívá, nebo křičí: "Johne, Johne!"

Co jiné formy umění? Divadlo, kinematografie, knihy..

Divadlo, kinematografie, kozy?

Ne! Knihy.

Miluju kozy. Už jsem mluvil o Miss Kittin..

S tebou je to fakt hrozný. Tak naposledy. Co teď čteš?

Hehe, dobře. Třeba teď Sigmunda Freuda. Mám přítelkyni na univerzitě, která studuje psychologii, tak abych do toho trochu proniknul, je to hodně zajímavé. Jinak mám rád Americké psycho. Hm.. Četl jsem toho strašně moc na to, abych si teď vzpomněl, co bych chtěl vyzdvihnout.

Když nečteš, neskládáš hudbu, co děláš ve volném čase?

Mám rád jogging, chodím do posilovny. Rád koukám na zajímavé filmy, piji kvalitní víno a samozřejmě rád experimentuji v sexu. Taky nesmím zapomenout na zahrádkaření! Prostě tak různě.

Zase jsi narazil na sex. Co podle tebe nejzvláštnějšího jsi kdy v sexu vyzkoušel?

Když jsem byl v Las Vegas, tak jsem navštívil Porn Convention. Všude samá pornohvězda. Dali jsme to tam dohromady s třemi děvčaty. Nemůžu říct, že to byl nejlepší sex, jaký jsem kdy měl, ale byla to zajímavá zkušenost. Přemýšlím, jaký byl můj nejlepší sex. Teď nevím.

Fajn. Co říkají tvoji rodiče na image, který máš?

Když jsem doma, tak samozřejmě nenosím make-up. Tudíž je to tak nebije do očí. Ale chápou, že je to součást mé práce. I když teď minulý týden jsme slavili babiččiny narozeniny a ona chtěla vidět fotku, kde jsem se svojí dívkou. Samozřejmě jsem měl takovou, kde jsem make-up měl. Tak babičce se to líbilo, ale rodiče se smáli a říkali, že vypadám jak úchyl.

Jaký máš vůbec vztah k osmdesátkám?

Miluju je! Jsou mojí velikou inspirací.

A k Depeche Mode?

Samozřejmě. Je to moje nejoblíbenější kapela. Srdcová záležitost.

Výborně! Když tak koukám, co sis to zas vyrobil za kabátek a když čtu ty nápisy na něm.. Co punk?

Mám rád punkovej look, ale preferuji teda osmdesátky, protože jsou víc o elektronice. Jak už jsem řekl, jsem absolventem univerzity přes vědu a ty osmdesátky s jejich hudbou mi přijdou víc o vědě než cokoliv jiného. Punk je jako protiklad. Takže mám ho rád, ale radši ta léta osmdesátá.

Když už jsem načala tu módu. Co by sis na sebe nikdy neoblékl?

To nedokážu říct. Každý má rád něco, rád si na sebe oblékne věc, ve které se cítí dobře, ale kterou by si někdo na sebe nevzal třeba ani omylem. Snažím se nesoudit lidi podle oblečení. Ale beru to tak, že se tím člověk snaží něco vyjádřit. Já třeba rád někdy zajdu večer do baru či restaurace v obleku, ale když hraju, chci mít na sobě něco víc ulítlého. Přizpůsobuji se situaci. Do tělocvičny nosím takový pěkný šortky, vypadají fakt dobře a vypadám v nich tak sexy.

Nepochybně. Jaký je tvůj nejoblíbenější kus oblečení?

To je příliš těžká otázka. Mám nějaké kousky, které nosím opravdu často a některé výjimečně. Ale tak to má asi každý.

Jak si ty svoje oblečky vyrábíš? Nakupuješ třeba v sekáčích?

Nakupuju hodně na e-Bay a pak to oblečení předělávám tak, jak se mi líbí. Třeba si koupím normální džíny a roztrhám je. Pomáhá mi máma, protože já neumím moc šít. Tak vždycky přijdu s nápadem a ona ho realizuje.

Jasně. Co pro tebe znamená slovo "sexy"?

To je dobrá otázka. Ale jak na ní odpovědět? Co je sexy na holkách? Obecně? V sexu? Hm.. Když bychom se bavili o dívkách. Je to celé o chemii. Někdo říká, že má raději blondýny, někdo brunety. To je podle mě kravina. Pro mě jsou důležité tři věci: dobrá energie, dobrý postoj k životu, osobnost. Pak tady máš věci okolo řeči těla a tak podobně. Ale jde o celek.

Máš nějakou nezapomenutelnou party?

Zážitků je strašně moc. Teď fakt nic nevyberu.

Zkoušel jsi někdy nějaké drogy?

Nikdy.

No dobře. Můžeš srovnat Johna B na začátcích a dnes?

Když jsem začínal, chtěl jsem zapadnout do drumandbassu. Oblékal jsem se tak, jak jsem myslel, že bych se měl oblékat. Nosil jsem to typický pytlovitý oblečení a hrál jsem si na drsnýho. Póza. No ale vyrostl jsem v dobré rodině, vystudoval univerzitu, dospěl a uvědomil si nějaké věci. Ne jenom o tom oblečení, ale i o hudbě. Nemusíš dělat to co všichni, nemusíš zapadnout. Objevil jsem osmdesátky, které mě nadchly, tak proč je nespojit s další láskou, kterou je drumandbass. Proč tedy nespojit normální oblečení s ulítlostí těchto let. proto jsem začal nosit make-up a výstřední oblečky. Našel jsem se v tom. Je to o tom, že tím už nejsi pozér, jsi sám sebou a lidé se tím k tobě mohou dostat blíž.. A navíc nesnáším ty DJe s kamennou tváří, co dělají, že jsou strašně cool. Chci bavit.

To je rozumný. Tak obligátní věc nakonec. Vzkaz čtenářům.

Kam to půjde?

Na internet.

Navštěvujte moje stránky. Můj Myspace. Díky za přečtení tohoto rozhovoru. Jste všichni strašně fajn. Nehackujte mě. A tak dále.

Tak fajn. Díky moc za povídání.

Děkuji, že jsi seděla tak blízko.
 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016