Techno.cz - Hudební recenze: Sensus - Humanomaly

Je tomu zhruba rok, co jsem zde psala o albu Unearthed od českého tvůrce jménem Selectone. David Rambousek neboli Selecton, jakožto i majitel značky Ressonus, na které album vyšlo, tehdy vyprávěl o své tvorbě a začínajícím labelu. Že neusnul na vavřínech dokazuje právě teď dalším počinem, který Ressonus vydává. Album se jmenuje Humanomaly a na svědomí ho má Sensus. Pro mě dosud na hudebním poli neznámé jméno. Cédéček vyšlo opět v limitované serii a to přesně sedmdesát pět kusů. Oděno je do celkem jednoduchého, ale nápaditého papírového obalu ruční výroby. Nekolik listů s abstraktními obrazy a texty je v levém horním rohu svázáno tak, aby se jimi dalo listovat. Jistě je to zajímavý nápad, ovšem praktické mi to už tolik nepřijde. Listování je nepohodlné a velmi těžko se stránka plně rozevře, aniž by se obal nepoškodil. Tolik k balení, o kterém se běžně tolik nerozepisuji. Možná také proto, že ne každý se mu tolik věnuje. Lidské anomálie jsou ale dílko konceptuální a pojaté v širším kontextu, takže není divu, že vzbuzují jisté emoce už při prvním fyzickém kontktu s nosičem. Vlastně celé album je o emocích, i když třeba track číslo čtyři se jmenuje Kašlu na city.

Sensus

Dohromady máme k poslechu deset experimentálních zvukových koláží. Obsahují digitální i analogové zvuky, outdoor nahrávky, zvuky akustických nástrojů, lidský hlas a těžko říct co všechno dalšího. Někdy s konkrétní rytmikou, jindy rozsekané na kusy. Někdy uchu lahodící, jindy pošramocené a dotěrné. Žánrově se album velmi těžko zařazuje a ani psát o něm není lehké. A nebo naopak. Jde o tak abstraktní a neuchopitelnou nahrávku, že by se o ní dalo rozepsat na několik stran. Velmi intenzivně popsat všechny ty pocity a emoce, jež vzbuzuje. Protože to je ale hodně individuální a záleží jen na stavu vaší psyché, jak si to celé vyložíte, nebudu se tímhle směrem vůbec pouštět. Obecně by se dalo říct, že se jedná o zvukové koláže bez hranic. Osobní hudební vyjádření kohosi.

Podle samotného tvůrce Radka Charváta jde o jakýsi pokus vzbudiť v lidech zájem o téma člověka jako parazita a škůdce. Přimět ho k zamyšlení nad sebou samým v kontextu celé naší planety, pokud tomu dobře rozumím. Jestli je to tak a výsledek má mít na posluchače opravdu tento dopad, pak je škoda, že Humanomaly neobsahuje také vizualní ztrvárnění. Není pochyb o tom, že když CD posloucháte ve sluchátkách se zavřenýma očima, máte o vizuál postaráno, ale předsijen... Síla multimédií je myslím vzhledem k rychlosti doby více a více účinná. Shrnutě řečeno. Humanomaly je o nás, o lidech a stojí za poslech. Nečekejte však zábavičku. Tohle CD není na běžné poslouchání a moc legrace si s ním taky neužijete. Je v něm naléhavost a sdělení. Citlivější se můžou i vyděsit, místy je zvuk opravdu strašidelný. Nejde ale o žádné bubáky z hororu. To jsme prý jen my lidé.