RECENZE
Hudební recenze: Marsen Jules - Yara (remastered)
Dnešní večer v Paláci Akropolis patřit pravidelné Music Infinity. Kromě českých zástupců, Ireny a Vojtěcha Havlových, kteří se hudebně představí ve společném vystoupení s jednočlenným projektem Sonority, se na prknech tohoto žižkovského stánku poprvé objeví německý skladatel Marsen Jules. Ten se ve své bohaté tvorbě věnuje ambientní tvorbě s přesahy do kompozic současné vážné hudby. Kromě jiných, v Paláci Akropolis určitě zazní i některé skladby z jeho posledního alba, remasterované verze desky Yara z roku 2004, na kterou se v následující recenzi podívali o trochu blíže Myclick a Roman.
Myclick
Ta nádherná nachová orchidej na obalu k tomu úplně svádí... Otevřete krabičku, rozložíte booklet a se zavřenýma očima dlouze nasajete. Bohužel nic! Takhle to voní v tiskárně, proč jen nám ho Marsen Jules alespoň trochu nenaparfémoval?! Vždyť jenom ta kapička by stačila... To pochopíte až s prvními minutami jeho dílka Yara, které bylo remasterováno. Ta vůně je totiž ukryta tam uvnitř. A nejenom vůně - nasaďte si sluchátka a bude vám šplouchat na maják... A jak! Právě "katedrální zvuk" je hlavní devizou tohoto alba, vážilo se na laboratorních vahách a na nějaké "přiměřeně" se tu nehrálo, tohle je velmi dotažená deska a pokud jsou vaše oči ještě stále zavřené a nepodvádíte, tak právě teď jste se stali režisérem nového filmu...
V tomhle případě to je obráceně. Soundtrack už za vás někdo vyrobil, nyní je na čase podle něho rozpohybovat první obrázky. Tak se posaďte do svého rejžovského křesílka, a co přesně se vám honí hlavou, co teď vidíte před sebou? Pravda, ta dlouhatánská echa vašemu strachu z výšek příliš nepřidají, ale s každou tou další prožitou vteřinou vás Marsen Jules uklidňuje. Úplně jako by vás držel v náručí a konejšil. Jednou mu pomůže pouhá kapka vody, podruhé jí potřebuje alespoň deset litrů a tak mu to pod rukama pěkně šumí, bublá i prýští, občas zaslechnete tajemný hlas v pozadí, kterému však ani za mák nerozumíte. A přitom byste tolik chtěli! Co přesně se vám asi snaží říci? Chcete ho poslouchat nebo se odjakživa soustředíte jenom na ten celek, který konečně v téhle době nikam nespěchá? Vítejte na báječné zvukové dovolené, ve zvukových lázních - stačí jen zhluboka dýchat a ta napnutá kůže na celém vašem těle povolí... A ta vůně všude kolem! Jde to z té rozkvetlé louky, na níž si tak bezstarostně poletuje jeden pestrobarevný Otakárek a usedá opravdu jen tam, kam se mu zachce. Nikdo ho do ničeho nenutí, větřík zatím kolébá všemi těmi vztyčenými stvoly a ani ty nadýchané mraky na azurové obloze se spolu nehoní, ale jen tak jemně pošťuchují a přitom pozorují tu lenivou atmosféru tam dole. A pokud by se vám přeci jen zamotala hlava, nechte ji být, však ona se časem dotočí.
Oproti pět let starému albu tato edice získala dva milé bonusy, přičemž ten závěrečný, patnáctiminutová kompozice Yara Variation, tu krásu všude kolem ještě povyšuje. Patnáct dlouhých minut, během nichž se z těch hlubokých vod snažíte vylovit a následně rozpoznat vše, co do nich napadalo, tam v dálce se ze strany na stranu houpe zvon, za oknem někdo hraje na klavír, v domku nalevo trpělivě přede kytara a přesto vám ani tahle závratná stopáž nestačí. Chcete ještě, ale víc tady toho už opravdu není. Až příliš se vám v tomhle novém světě s dokonalou iluzí zalíbilo, že? Není divu, tenhle pán z Dortmundu má dlouhé prsty, umí s nimi laskat po celém těle a také tak snadno přehodit vaše starosti na vedlejší kolej. Navíc tahle nemá nárazníky a tak pojedete pořád dál a dál a dál a dál... Tak ať se vám cestou něco hezkého zdá!
Hodnocení: 80%
-roman-
S Marsenem Julesem se setkávám na své hudební pouti poprvé, přitom on už má na kontě hodně ceněných desek. Yara je jednou z nich a v originálu vyšla v roce 2004. Již zanedlouho se oficiálně dočká své nové, kvalitněji zvukově zpracované verze a nadto bude obsahovat i dva tracky navíc. Komu ambient mnoho neříká, při letmém poslechu několika alb různých interpretů, kteří třeba už v rámci Music Infinity vystoupili, možná by si ani nevšiml rozdílů. Nejen Marsenovi je třeba naslouchat velmi pozorně. Vnímat jednotlivé zvuky, jejich nástupy, sílu, zabarvení. Teprve pak vám ze zdánlivě ploché hudby bez výrazných basů a žádných bicích vystoupí plasticky celá hudební krajina, moře s přístavem, ptačí hnízdo ve dvoutisících metrech nad mořem na jednom z posledních stromů u průzračného karového jezírka. Vaše fantazie vám z takové hudby dokáže vytáhnout v podstatě cokoliv. Záleží jen na vás. Marsen Jules v jednotlivých skladbách, kterých je celkem osm a mimo dvě novinky jsou pojmenovány pouze slůvkem "Yara" s odpovídajícím číslem (názvy skladeb by tu fantazii jen kazily), představuje různé pocitové polohy ambientu. Přemýšlivé skladby s trochu chmurnější atmosférou, skladby, které evokují naději a život či radostné a odpočinkové skladby. Ovšem to už za mě opět mluví má vlastní fantazie. Co přesně v jednotlivých skladbách uslyšíte vy, je jen čistě na vás.
Občas se mi stane, že celá hodinová ambientní deska mě nedokáže zabavit po celou dobu a soustředit se na ni dokážu vždy jen určitý čas. U Marsena Julese jsem ten problém neměl a každá skladba mě dokázala vtáhnout do svého spletitého děje. A věřím, že dokáže i vás.
Hodnocení: 90%
(Obvykle je cool podobné desky hodnotit vysoko už jen z principu, ale tady je to fakt upřímné a oproti jiným ambientním velikánům je u mě Marsen Jules díky této desce v popředí.)
MARSEN JULES – YARA (REMASTERED)
formát: CD
čas: 60:42
label: Oktaf
kat.č.: OKTAF001
info: http://www.marsenjules.de/