RECENZE

 

Komiksová recenze: Lobo: Soukromý očko

Lobo je zpět, Lobo je tady, Lobo má hák, Lobo rád vnady. S takovou hezkou básničkou se vyplatí přistupovat k novému příběhu s nejbrutálnějším zabijákem v celém vesmíru, jelikož je to sympaťák jako dřív. Bizarní, infantilní, extrémně násilný, vulgární a místy trapný i zábavný. Tedy alespoň za předpokladu, že nejste ortodoxní intelektuál, to potom raději nevytahujte hlavu z Hegela.

 

"V čem jste říkal, že to podnikáte, pane…um…Lobo?"
"Lovec lidí. Kuchám lidi za prachy."

Je fajn, že nakladatelství Crew nezapomíná na komiksového (anti)hrdinu, který stál na počátku jejich činnosti. Poslední Czarnian figuroval na obálce prvního magazínu Crew, jeho příběhem začínala edice Modrá Crew a taktéž okupoval původní Comicsové legendy. Teď, když už na tom jsou komiksy v tuzemsku o poznání lépe, se stále jednou za čas objeví titul s modrým svalnatcem, a tak si čtenáři můžou nostalgicky zavzpomínat, jaké to masakrování byla dříve legrace. Tedy ona to je sranda celkem pořád, ale prvotní bezbřehé nadšení už přeci jen opadlo.

Největším překvapením booku Soukromý očko bude zajisté to, o čem vypráví. Je to k nevíře, ale Lobo se v něm stane detektivem. Jednoho dne totiž Bunsen, majitel agentury, která vyplácí kredity lovcům lidí, nakrkne destruktivního modrokožce natolik, že se Lobo zkrátka neudrží, dá svému "šéfovi" přes držku a jde si otevřít vlastní kancelář. Ačkoliv se na jeho nápad úřady nedívají zrovna shovívavě a první zákazníci utíkají dřív, než by řekl "roztrhnu ti kušnu hákem", dostane se k případu Maltézského Zokola. A pak už nic nebrání tomu, aby se rozjel oblíbený kolotoč, z něhož stříká krev.

Tentokrát se v rudém řetízáku uvelebila zajímavá skvadra individuí. Jarabáci, uříznuté mluvící hlavy, mafiáni, skupinka zhulených mutantů, prostě dostatek materiálu k likvidaci, která jde Lobovi tak hezky od ruky. Opět jsou některé způsoby usmrcení originální, situace pohánějící zápletku výstřední a hlášky zábavné, jenže na každou povedenou scénku se v Soukromém očku najde i řada těch, co jen tiše proplují kolem. Je to zapříčiněno především schématem celého scénáře, který se velmi shoduje s Bullíkovým případem. V něm bylo citelně znát, že například poslední sešit funguje pouze jako vata na zaplácnutí (ano, i ve většinově primitivním masakru se dají najít výrazné zbytečnosti). Tentokrát scénárista Alan Grant rozvrstvil děj rozumněji, ale stále se nemůžu zbavit dojmu, že bez některých postav by bylo Lobovi v závěru lépe.

Na druhou stranu není Soukromý očko taková jednotvárná holomajzna jako Lobo versus Maska. Tentokrát tu skutečně je příběh, který se táhne celým bookem, a navíc si Grant celkem sympaticky pohrává s klasickou noirovou atmosférou a drsňáckými detektivy. Parafrázování se dá najít jak v komentování situace z pohledu posledního Czarniana, tak v komponování jednotlivých scén. Jsou to maličkosti, ale právě tyto alespoň trochu sofistikovanější detaily u Lobáka potěší.

Potěší i Val Semeiks v pozici kreslíře. Jeho styl, co se drží v poklidném mainstreamu, pasuje k Velkými šéfovi snad vůbec nejlépe. Hlavní jsou u něho čisté linky a všeobecné veselí ze zobrazované brutality, díky čemuž vynikne cartoonově absurdní nadsázka. U rozjuchaných barev Glorie Vasquez akorát zamrzí bídná kvalita jednoho ze sešitů, k němuž dle informací uvnitř českého vydání chyběly nakladatelství DC originální podklady.

Soukromý očko se scénářem od Alana Granta a v kresbě Vala Semeikse je zkrátka Lobo, kterému to pořád docela sekne. Už to není taková sranda jako před léty, ale taky už hodně lidem od té doby není "náct". Takže zapomenout na podprůměrný díl Lobo se (z)vrací! a bídnou rubanici Lobo versus Maska a zavzpomínat s novým kouskem na dobu, kdy Velkej šéf sežral Bullíka a převtělil se do masožravého šneka. Jinak si vás hák najde.

Lobo: Soukromý očko
Scénář: Alan Grant
Kresba: Val Semeiks
Překlad: Šimon Španihel
Nakladatelství: Crew
Počet stran: 120
Cena: 349,- Kč
Info:
http://www.crew.cz/

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016