DUBIOZA KOLEKTIV (BIH)

Divoké a energií nabité koncerty zcestovalých Bosňanů Dubioza Kolektiv připomínají očistnou sílu živelné pohromy spíš než tajemný šamanský rituál. Okouzlujícím až sportovním způsobem v protestních žlutočerných dresech propagují toleranci a kritizují nacionalismus, korupci a bezpráví bez ohledu na hranice národních států. Zpívají většinou bosensky (kromě alba "Wild Wild East" a část "Happy Machine"), avšak dávno opustili své původní téma balkánské války. "Snažíme se zpívat o tom, co se děje teď – ne o tom, co bylo před 25 lety. To je téměř půlka našeho života. Tak proč se k tomu vracet," sdělil v rozhovoru pro iRozhlas frontman kapely Brano Jakubović a dodal: "V posledních deseti, patnácti letech je to v podstatě pořád dokola jen jedno téma, které hýbe světem. A je velmi složité psát třeba dvacet písniček na jedno, ale velmi důležité téma – jak se vypořádat s našimi životy."


Dubioza má na kontě osm dlouhohrajících nahrávek, přičemž největší poprask v její nedávné diskografii způsobila "Happy Machine" (2016). Kapela ji vložila ke stažení zdarma na portál Pirate Bay, jemuž věnovala také jednu z písní ("Free.mp3. The Pirate Bay Song"). Obsahově album reflektuje řadu globálně významných událostí od protestů v istanbulském parku Gezi přes uvěznění zakladatelů Pirate Bay až po sýrijskou uprchlickou krizi. Hudebně se na něm podílela řada významných hostů jako Manu Chao, Benji Webbem ze Skindred, pandžábský hip-hoper BEE2, katalánská skupina La Pegatina, italský zpěvák a trumpetista Roy Paci nebo makedonský trumpetista Džambo Aguševi. Album, na němž se kapela poměrně radikalizovala, obsahuje písně v angličtině, španělštině i jazyce Punjabi.



Na zatím poslední nahrávce "Pjesmice za djeci i odrasle" (2017) se Dubioza Kolektiv vrací k domácí tématice nejen v parodii na generační hymnu "Himna generacije". Opouští metafory a typickou slovní ironii a stává se ještě přímočařejším a houževnatějším odpůrcem arogance moci než dřív. V těchto dnech vzniká nová deska, kterou Dubioza ohlásila na konci roku 2018 anglicky zpívanou skladbou a videoklipem "Wild Wild East". Odkazuje jí ke svému staršímu stejnojmennému albu "Wild Wild East" (2011), které vyšlo u nezávislého labelu Koolarrow Records baskytaristy Faith No More Billyho Goulda. Díky spolupráci s ním kapela definitivně prolomila nejen hranice Balkánu, ale i Evropy. Její písně se tak i přes neobvyklý národní jazyk mohou chlubit více než 35 miliony zhlédnutími na YouTube ("Kažu").

Na hudební scéně se Dubioza Kolektiv objevila poprvé již v roce 2003. Po eponymním albu (2004) přišla s nahrávkou "Dubnamite" (2006), se kterou pronikla za hranice Bosny a Hercegoviny. Následující "Firma Ilegal" (2008) byla nekompromisním výpadem proti balkánskému nacionalismu a bosenskému establishmentu, čímž oslovila celou balkánskou oblast. Album "5 do 12" (Za 5 minut 12, 2010), na němž se kapela znovu politicky angažovala na domácí půdě, když ve videoklipu "Walter" vyzvala mladé lidi, aby šli volit, skupina poprvé vložila ke stažení zdarma na svůj web, čímž vyjádřila svůj názor na praktiky nadnárodních labelů. Toto opakovala i v případě dalších nahrávek: "Apsurdistan" (2013), "Happy Machine" (2016) a "Pjesmice za djeci i odrasle" (2017).

Ukázky:

Dubioza Kolektiv – "Wild Wild East"
Dubioza Kolektiv – "Free.mp3 (The Pirate Bay Song)"
Dubioza Kolektiv – "Himna generacije"
Dubioza Kolektiv – "Kažu"
Dubioza Kolektiv – "No Escape (from Balkan)"

www.dubioza.org
www.facebook.com/dubioza
https://www.instagram.com/dubiozagram/

FB event

foto: Goran Lizdek