REPORT

 

U60311

Měl jsem možnost a bylo mi ctí se připojit v pátek k brněnské DJane Lucce a jejímu manažerovi Pavlu Tesařovi na cestě do frankfurtského kultovního klubu U60311, kde se postavila za mix po boku Chrise Liebinga a Marco Baileyho.

 
U60311 je klubem, o kterém jsem čítával s tichou závistí. Vždyť tu mají rezidenturu takové veličiny jaké jsou Richie Hawtin, Chris Liebing, Sven Vath, Adam Beyer, Johannes Heil a nebo Carl Cox. Nachází se v samotném centru města s největším letištěm a kriminalitou Evropy v prostorách nedokončené výstavby stanice metra. Zvenku klub vypadá jenom jako budka velikosti trafiky. Po několika schodech se ocitnete v jakémsi malém předsálí o velikosti 40 m2, ve kterém je umístěna šatna, fan-shop a další schodiště dolů k toaletám. První dojem? Děs a hrůza, špína a samé děti (je pravda, že jsme dorazili až po půl páté ráno, ale to prý je ten nejlepší čas... říkala Tina, hlavní organizátorka tohoto večera, přítelkyně a manažerka Liebingova).

Prostor je podobný všem českým klubům, které sídlí v protiatomových krytech. Žádné dekorace, standardní světelný park a jeho nastavení. Neustále se hustě mlžilo, což mi bylo nepříjemné především pro focení. Obrovské plus jsem našel u stropu v podobě funkční klimatizace. Sound systém nepatří k těm nejkvalitnějším jaké jsem měl kdy možnost vidět a slyšet, ale přesto byl dostačující. Pódium, které je svou velikostí připravené i pro živá vystoupení bylo odděleno od zbytku pouze řetězem ve výšce kolen. Na velkém a dostatečně vysokém stole se rozprostírala technika (zajímavě bylo řešeno zavěšení gramofonů na gumových skobách). Odposlechy byly kvalitní, ale přesto přespříliš uřvané. Kdykoli jsem vystupoval na podium, nasazoval jsem špunty do uší. Na otázku proč se do tohoto podivného nemastného neslaného klubu vrací pravidelně tolik jmen je jednoduchá odpověď. "Výborný prostor pro parties nedělá často samotný prostor, ale lidé, kteří se o něj starají". Do jisté míry by to měl být i návod pro majitele klubů, dramaturgy a samotné české clubbery, kteří často nad prostorem ohrnou nosem, přestože se v něm střídají kvalitní čeští, slovenští a často i zahraniční DJs.

Němečtí clubbers dupou a kopou

Jsem zvyklý na ladné a teatrální styl tance, kteří vyznávají naši clubbeři, dá se říct, že ho mám rád a rád se dívám na lidi, kteří tak opravdu umí tancovat. Ulekl jsem se při pohledu na upocené tanečníky, kteří švihají v nevídaném tempu nohama tak jako to uměl jenom Leroy z The Prodigy (kdo pamatuje kumšt, který předváděl v klipech k Out of Space a No Good ví o čem mluvím). Tancovali tak úplně všichni. Někomu to šlo lépe, někomu hůř. Za zmínku stojí i nevkusná móda, do které se návštěvníci klubu oblékají. Kombinace fosforových barev s punk-hair stylem, stříbrné boty obřích rozměrů a nebo všichni nosili trička s logem klubu (to nebyla obsluha a ani security:).

Kult DJ a partyfotograf

Dj tu byl něco jako "jeden z nás", takže se za dýdžejovými zády vystřídala pěkná řádka zkalených clubberů. Tina se snažila odhánět lidi od techniky jak to jen šlo, ale někdy to bylo nad její síly. Osobně by mně asi vadilo cítit metr za sebou hopsajícího ufuněného člověka. Inu, jiný kraj jiný mrav. Podle velikosti foťáku jsem byl tu noc v klubu U60311 jediným opravdovým fotografem. Ten největší přístroj, který jsem v davu zahlédl by se stále pohodlně ztratil v mé dlani. O to víc jsem se nedivil, že kdykoli někdo z clubberů postřehl, že fotím (a bylo jedno co nebo koho) zahrnul mě ihned dotazy, kdo jsem, kde to bude, jestli je to pro internet... Škoda, že každou druhou minutu nebylo nic vidět. Mlha byla taková, že jsem si ztěží dohlédl na špičku cigarety. :(

Marco Bailey

Slyšel jsem přibližně posledních 70 minut jeho vystoupení. Marco se bavil a velmi často vyhledával kontakt s clubbery. Bohužel to bylo slyšet v mixech, které byly trochu chaotické. Marco Bailey během poslední půlhodiny zabrousil více do stran své hudební škály. Překvapil mě zasazením do setu skladby No Fried Eggs od Rue East. Velmi agresivní skladbu vystřídala jemná skoro až tranceová linka. Výborně se bavil a bylo to znát. Ke konci hrál už celkem tvrdě.

Výborné exportní zboží Lucca

Kdo mě zná ví, že nejsem zrovna fandou této brněnské DJane, která se pohybuje hudebně mezi house, tech-house, techno (především z jižanské produkce a trochu lízlé trancem). Nedělám to moc často, ale názor jsem změnil. Lucca hned při prvním mixu získala na svou stranu všechny v klubu. Její mix byl precizní, rychlý a měl hlavu a patu. Její set měl smysl. Aspoň tedy ten oficiální, který trval 2 hodiny. Přídavek se už počítat nedá. :) Pozorně jsem poslouchal Luccin set a přitom pozoroval údiv clubberů nad její zručností. Původně jsem si říkal, že se rozhodně nenechala od Baileyho a Liebinga zahanbit. Bylo tomu obráceně. Lucca byla minimálně stejným bavičem. Alespoň v případě Baileyho. Podle častých komentářů lidí v backstage byla Lucca tím nej, co U60311 ten večer zažilo (neslyšel jsem Liebinga, tak to nemohu tvrdit). Lucca hrála celkem tvrdě. Nikdy jsem jí v této poloze nezažil a tak jsem byl stále překvapen další a další gradací, další a další plochou.

Nedivím se, že má Lucca takový úspěch za hranicemi naší země. Její techno je taneční, zábavné a hlavně nenudí. Je pravda, že jsem jiného ražení a nejen v technu hledám hloubku a podstatu myšlenky tvůrce, ale při jejím setu jsem se bavil a dokonce i tančil. A Lucca přidávala. Ono jí nic jiného nezbývalo. Skoro všichni se nahlas dožadovali přídavku. Kdo již nechtěl, tleskal. A Lucca hrála. A když už konečně byla party oficiálně ukončena, vrhla se na podium skupina clubberů z tužkou a papírem. Prosím, podepíšete se mi? Po dobu jejího setu jsem minimálně 10x trhal papír a psal www.lucca.cz a www.techno.cz (ještě aby ne:). Lucca si výrazně pootevřela pomyslné dveře k německé klubové scéně. Gratuluji.
 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
Pav
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016