CLANEK

 

Prostory klubu Roxy oživí nová umělecká díla

Jsou umělecká díla schopná obstát ve vizuálně náročném, neustále se proměňujícím prostředí nočního klubu? To budete mít možnost zhodnotit už 13. 10. na vernisáži k pořadí již třetím Roxy Visuals.

 
Umělcům je umožněno zasáhnout na několika vybraných místech klubu Roxy. Škála vyjádření sahá od klasických médií po site-specific instalace. Na dvou světelných panelech v klidové zóně chilloutu dostává prostor i literatura. Prezentace výtvarného umění v prostorách hudebního klubu Roxy tentokrát představí díla současných umělců vybraná novou dvojicí kurátorů Petrem KrátkýmMartinem Hrubým. Důraz je kladen především na provázanost jednotlivých vystavených prací.
David Krňanský představuje dvojici reliéfů, které metaforicky zacházejí s dědictvím klasické malby. Místo klasického plátna s bukolickým motivem nacházíme pouze nafukovací karimatku s kamuflážovým potiskem.

 

 

Miroslava Večeřová ve své fotografické sérii jemně pracuje s klamem a se záměnou analogového a digitálního přístupu k fotografii. Na měkké modré ploše, které připomíná klíčovací pozadí, plavou květiny, draperie nebo zbytky ovoce a zeleniny – jakési fragmenty předloh k zátiší.

 

 

Jakub Jurásek k vytvoření souboru digitálních tisků použil aplikaci v mobilním telefonu. Digitální koláže, jež by se mohly zdát referencí k mainstreamovým plakátům hudební popkultury, ve skutečnosti řeší existenciální témata jako nuda, osamělost, sebereflexe, vztah mezi běžnou a digitálně zprostředkovanou komunikací.

 

 

Antonín Jirát připravil pro ROXY neonový nápis odkazující k legendárnímu znaku klubu. Jirátův slogan vítá příchozí a podprahově je připravuje na brzkou ztrátu představy o čase, na výlet do krajiny zdánlivě bezbřehého vesmíru hudby, alkoholu, zábavy a kouře z cigaret.

 

 

Autorské duo Vladimíra VečeřováPetra Lelláková prezentuje dvojici videoperformancí, které vznikly dílem v italské Carraře, jež je synonymem pro kvalitní sněhobílý mramor, dílem doma v Česku, kde obě umělkyně žijí a tvoří. Socha a statika, performer a dynamika, antika a kýč, černá a bílá…

 

 

Viktor Takáč prostřednictvím minimalistických, leč velkorysých zásahů přímo do architektury klubu akcentuje a vyzdvihuje určité tektonické, architektonické a materiálové detaily prostoru.

 

 

Ústředním motivem díla Zuzany Kantové, jež je vystaveno v chilloutu Roxy je apropriace ikonického díla rakouského umělce Erwina Wurma. Kantová si vypůjčila námět jedné fotografií z Wurmovy série pro módní značku Hermés a na místo performera umístila sebe sama. Vznikl tak humorný vzdálený dyptich, v němž hlavní roli hraje muž a žena, dvojice koní a okolní lesní scenérie. Zuzana dále připravila dílo take pro prostor vitríny. Artefakt je utilitárním výstavnickým mobiliářem, figurální sochou a květníkem zároveň.

 

 

Spisovatel Marek Šindelka v chilloutu Roxy nabízí k přečtení výňatek ze své nové knihy Mapa Anny. Text se bez mentorování kriticky zamýšlí nad současným uměním, svody mondénních hipsterských večírků a postinternetovým světem.

 

 

Součástí vernisáže bude hudební performance s projekcí v podání Pavly Nešverové.

 

 

Vystavující umělci: Antonín Jirát, Miroslava Večeřová, David Krňanský, Jakub Jurásek, Zuzana Kantová, Viktor Takáč, Marek Šindelka, Pavla Nešverová, Vladimíra Večeřová a Petra Lelláková
 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016