REPORT

 

Report z akce PlusMinus od Čéši

Akce na Boby?! Zpátky na místo činu?! Ani nevíte, s jakou radostí a jiskrou v oku jsem přivítal tuto zprávu. Konečně se zase po letech potkám s lidmi na místě, kde jsem protancoval nejednu mega párty, které pro mě ostartovaly spoustu nového. Boby Centrum, místo kde se odehrávaly akce, které měnily dějiny, ať už jde o Citadely, Apokalypsy, Imperia a jiné... Tolik hezkých vzpomínek, to jsem si přeci nemohl nechat ujít!

 

Do Brna chce každý, proto se stojí fronty...

Vyrazil jsem žlutým autobusem z Prahy v celkem brzkou hodinu a sám. Většina lidí se zařídila jinak, nebo nejela vůbec. Ale to nevadí, drncání po naší milované D1 je tak příjemné, že vás ukolébá ihned, jakmile minete sjezd na Benešov. Chtěl jsem dorazit do Brna prostě v klídku o něco dřív, dát si večeři a hezky v klidu se připravit na ten hudební nášup, co nás na Boby čekal. To víte, kde jsou ty časy bláznivých příjezdů ve zmatku a v obrovských hloučcích barevných a chlupatých lidí na Hlavním nádraží. Vlastně vím, kde jsou - ty už jsou tytam. :)

Bobíčko je jen jedno.

Přišel jsem do Boby nějak před desátou hodinou. Fronta u vstupu byla prozatím velmi malá a vše probíhalo v klidu a bez sebemenších problémů. Uložil jsem si věci do klasické šatny jako vždy a už jen pomalu vyšlapával těch pár schodů vedoucích k hlavní Laser Show Hall. Jo! Už jsem doma, zase ten pohled shora dolů... Na ty pohodlné boxy, kde se za ta léta odehrálo tolik situací. Zase ten krásný pohled na blikající ocelové monstrum měnící barvy a vypadající stále jako vesmírný koráb. Tak moc se mi vše vracelo, tak moc jsem to dával najevo úsměvem, bylo to fakt hrozně příjemné. Z těch všech míst a hal, které jsem už navštívil, musím říci, že Boby je prostě Boby! Procházel jsem se dále a stále se rozhlížel, snažil jsem se opět načerpat tu atmosféru, lidí tu bylo prozatím docela málo, ale jak jsem již říkal, přišel jsem fakt hodně brzy. Na pódiu, které bylo tentokrát opravdu docela hodně vysunuté ven, právě úřadoval Da Fresh. Bylo to takové lehké, akorát tak na protažení a zahřátí se. Zvuk už v tuto chvíli ukazoval na to, že tady se opravdu nešetřilo. Nebo, alespoň mi to tak přišlo, a posléze jsem se o tom přesvědčil na vlastní uši. Také jsem se hned dověděl, že se trochu mění časové složení hrajících DJs, ale ono se tu v průběhu noci nakonec změní ještě dvakrát. :)

Pornbros aka Orbith a Jerry.

Po Da Freshovi, se tedy na hlavním pódiu, nečekaně oproti avizovanému lineupu, objevili bráchové Gehringerovi, Aleš a Radek, alias Orbith a Jerry. Jak bývá zvykem, jeden takový slušnější a hodnější, druhý takový raubíř a zlobivec. Když se do toho však bráchové opřeli, bylo všem ihned jasné, jaká laťka se asi nastaví. A že se nastavila vysoko, o tom nebylo po prvních tónech sebemenších pochybností! Už jen to, že Jerry měl celou dobu zase sluchátka přes oči místo na hlavě, dávalo znát, že to bude prostě nakládačka. Orbith se pořád usmíval a kroutil čudlíky a společně s bráchou přikládali pod kotel stále víc a víc. V tu chvíli už jsem za zády mohl cítit solidní dav, dav tancujících a bavících se lidí, a ten pocit trval až do rána... Ale nepředbíhejme událostem. Kluci nás fakt nešetřili a názorným příkladem byl třeba i track od Umeka – Gatex a to se v lidech začínala vařit ta pravá Boby nálada.

Mistr Zahn osobně!

Kluci tam pak ještě přihodili track i od samotného Dustina Zahna, asi proto, aby mu nebylo líto, že hraje tak brzy... Dustin Zahn se po nich do reprobeden opřel také celkem solidně. A vlastně mu ani nic jiného nezbývalo, protože si chtěl a musel udržet ten dav před sebou. Bylo tak příjemné cítit tu sílu, která se odehrávala za vámi. Stáli jste v první řadě, hned u zabradlí, jak máte ve zvyku, světla a lasery vám pálily do obličeje a na záda se vám tlačilo spousta lidí - to je prostě mejdan! Nebyl to sice úplně "full house", dalo se hezky tancovat, ale všechno tohle mělo svoje nesporné výhody. Například ranní absenci kapajícího potu či tlačenice při průchodu nahoru a směrem k La Grotě...

Němečtí mladíci, kteři z mejdanu tak snadno neodcházejí...

A je to tu! První z těch větších očekávání - Lasekraft 3D. Tito dva mladíci používající opravdové klávesy, 3D brýle a efektní oblečky k prezentaci svého zvuku. Sound to byl opravdu trošku jiný, ale bavil a bavil i Boby. Přátelé tančící opodál měli tak trochu obavu, jak lidi přijmou toto duo, které na scéně není tak dlouho, ale už si odbylo vystoupení na takových akcích, jakými jsou Time Warp, Mayday či SonneMondSterne. Obavy se ale rázem ukázaly jako zbytečné. Boby Centrum si jejich výstup užívalo a bavilo se, po 3D brýlích se lidé sápali jak sépie a opravdu se snažili být jim nablízku. Chlapci to pojali opravdu "jinak". Jejich živý zpěv, který tedy není z těch úplně nejčistších, ale spíše zábavný, prostě dokázal vytvořit tu show, kterou lidi potřebují. Kluci to mají zmáknuté a když už jste si říkali, jestli to přijde, tak to opravdu přišlo. Poslali k nám i svůj velkolepý hit z roku 2010 - Nein Mann! a živě to bylo fakt něco a i s obrázky! :) Opravdu se zatím nikomu nechtělo odcházet a všichni si chtěli "ještě tak trochu tancovat"...

Malé mínus na akci PlusMinus...

Na Stefana Noferiniho jsem se popravdě docela těšil, ale jak tomu tak bývá, když se na něco těšíte, většinou vás to zklame. A tady také... Stefano sice po německých chlapících na tempu přidal, ale jeho styl se mi zdál poněkud monotónní a vše bylo ve stejné rovině. Stále stejný beat, stále bez jakékoliv větší změny. Tempo fajn, zvuk výborný, ale prostě to bylo nudné. Škoda, ale tohle bylo pro mě jediné mínus této akce. Co mě však pobavilo, byla o chloupek jinačí, ale hodně podobná scénka, jaká se stala v SaSaZu Paulovi Kalkbrennerovi. Tady mladík sice Stefana nechtěl líbat, ale chtěl si s ním podat ruku. Stihnul přeskočit zábradlí a dokonce mu tu ruku i podal a výhrou pro něj krom tohoto podání, byl i fakt, že ho ochranka nestihla chytit a vyvést ven, jako tomu bylo v SaSaZu. Ono by se to tu asi ani nestalo, přeci jen je to v Brně o malinko víc v pohodě a v klidu a nemusí si tu každý hrát na hvězdy...

Do třetice změn a všechno bude fajn...

Nyní měl dle časového a již změněného harmonogramu hrát Angy Kore a dokonce to i nějakou chvíli běželo na tématických projekčních obrazovkách ve tvaru + a –, ale to byla jen chybička a po chvíli se vše dalo do pořádku a lidi mohli vidět, že za mixážním pultem už stojí pan Beltek. Beltek byl takovou kontroverznější postavou večera. Jeho styly se v průběhu hraní stále měnily a tak vám vlastně ani pořádně nepovím, co hrál. On byl tím DJem, který mě tak trochu minul a čas jemu věnovaný jsem spíše prochodil a strávil s přáteli, nebo procházením se po Boby...

Rozjetý vlak nikdo nezastaví!

Hurááá, slyšíte to? Už ten první beat byl rázným úderem do hlavy a nohou všech lidí v Boby a postaral se o to jediný muž. Joey Beltram! Tenhle chlapík to opravdu nakopnul a probral zpátky k životu. Prostě techno jak má být. Valivé spodky, co vám duní až v kostech, a rovný ostrý beat. Žádné zběsilé bití hrnců nebo tahání kočky za ocas. Kvalitní techno, které bylo prezentováno tímto mužem. Bylo to, jako když se rozjede vlak - chvílemi to s vámi sviští skrze holé pláně jako track od Cirez D a nebo neskutečně hutně, ostře a temně jako dlouhý táhlý tunel v tracku Green Velveta v remixu pana Industrializera – Flash. Vrchol, dámy a pánové - Joey Beltram byl vrchol tohoto večera a dle reakcí lidí nejen pro mě... Joey skončil za zvuku sirén, takových, jaké slýcháváme každou první středu v měsíci. A co vlastně asi znamenaly?! Dle mého to bylo varování před bombardováním od následujícího pána - Angyho Kora. Bombarďák Angy Kore. Co tenhle chlapík předvedl? Hodně ostrý set! To už nebyl vlak, to už byla jen samotná lokomotiva řítící se davem, davem, který neměl šanci tu sílu zbrzdit, natož zastavit. Vlastně oni ani nechtěli zastavit, protože tohle se na ráno prostě očekávalo... Pánové, díky oběma, bylo to parádní!

Matrjoška Marika...

Tak tuhle showmanku jsem si nenechal ujít a i když jen maličkou chviličku, musel jsem si ji nejen prohlédnout, ale i poslechnout. Dívenka drobounká, výrazem připomínající panenku prodávanou před dvaceti lety v Tuzexu. :) Vynikající image, hudebně ale uplně jinde! Hodně zpomalila, užívala si to svým vlastním způsobem, ale lidi ji brali. To já už však nabral jen pár přátel a vydal se směr vlakové nádraží... Co závěrem? Bylo to opět skvělé, vrátit se tam, kde jsme trávili tolik vzácných chvil. Klukům se tahle akce povedla! Zvuk byl velmi dobrý a silný, odebírání víček z důvodu bezpečnosti trvalo asi jen do poloviny večera, pak už na to barmani prděli. :) Dostatek jídla a to i pro lidi, kteří nemají chuť na smažené či buřta a vše zvládnuté ve standardu, který samotné Boby Centrum poskytuje. Lidi v pohodě a i když jich asi nebylo úplně nejvíce, snad jich bylo alespoň tolik, aby se uskutečnilo i pokračování, které by dle předzvěstí mělo být někdy na podzim. Nechme se tedy překvapit, jaké inovace pro nás páni kluci připraví a jaké hudební novinky nám přivezou. Držím palce a s díky se loučím!

čéša

foto: gusman a future

videa: ronny

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016