Komiksová recenze: Lobo - Poslední Czarnian

Komiks Poslední Czarnian přináší srdceryvný příběh posledního příslušníka pradávné rasy moudrých (a modrých) filozofů a ctitelů míru. Srdceryvný především proto, že dotyčný Poslední syn Czarnie zjistí, že tak úplně poslední není. A to je zlý. Vždyť si kdysi dal sakra velkou práci, (která zahrnovala vpravdě geniální badatelskou činnost na poli biologických zbraní) aby poslední byl. Navíc je ten další Czarnian jeho třídní ze čtvrté třídy a on slíbil, že ji živou dopraví šéfovi vesmírné policejní služby. U Kristových fulgentních jater, tohle si někdo šeredně odskáče...

Lobo není hodný chlapec, to už je asi jasné. Je to maniakální psychopat, který svého času vyvrhl i Santa Clause a v českém prostředí má nepřeberně fanoušků. Jeho obliba vedla dokonce k paradoxní situaci, že komiks oslavující násilí má pověst komiksu prudce intelektuálního... Nejlepší mozky několika generací se snaží pomocí složitých filozofických konstrukcí a odkazováním na rafinované metafory onanivně obhájit, že se jim líbí příběhy obřího modrého zabijáka, který pro srandu trhá hlavy, z nudy seká ruce a jen tak zabíjí vlastně z jakéhokoliv důvodu. Hlavně, když je to vtipné... A ono to vtipné je. Zvláště, když se sejde lobovský tým snů: scenáristé Keith Giffen (tedy Lobův otec) a Alan Grant (jeho dvorní autor) a kreslíř Simon Bisley. První obstaral šílené nápady jako třeba pravopisné komando, ("Hláskuj, nebo zhyň!") přepadovou letku důchodkyň ("Nastal čas pro mravoučný úder, dámy.") a spoustu dalších. Druhý se postaral o dialogy, kde se v nejlepší tradici lobovských příběhů střetává vulgarita s peprnými hláškami. A třetí...

Podívejte se, někdo byl zrozen ke sportu, někdo k vědě a Simon Bisley k tomu, aby se kořil pornohvězdě Julii Strain, a pak k tomu, aby kreslil Loba. Jeho styl je na první pohled až dětinský, vysmívající se fyzikálním zákonům, realismu i perspektivě, ale už při první prokopnuté páteři a zubům zaraženým řetězem a hákem omotanou pěstí až do zadnice pochopíte, že v tom maniakálním shluku barev se skrývá víc energie než v černobylském králíčkovi Duracell. Jistě, nemá smysl zastírat, že příběh je jen záminkou pro zastávky na nejrůznějších místech, kde Lobo vykydlí, co se vykydlit dá, a zbytek aspoň vyhodí do vzduchu. Je pravda, že jeho hák se tentokrát v akci moc neobjeví a úryvky z Lobova neautorizovaného životopisu (včetně ukázek vysvědčení) mohly být také víc rozmanité, ale koho to zajímá?

Lobo je o svobodě násilí. Každý z nás si čas od času potřebuje užívat, jak hora svalů likviduje vše, co jí stojí v cestě, do toho duní metal a alkohol teče proudem. Občas je prostě třeba se vyblbnout. S letlampou a motorovkou. Pro chvíle pohody je tu možná káva, pro chvíle opravdového stresu Lobo. Děkujeme a těšíme se na další jeho návštěvu... Ideálně u těch hlučných sousedů.

Keith Giggen – Alan Grant – Simon Bisley: Lobo – Poslední Czarnian

Překlad: Šimon Španihel

Vydala: Crew, Praha 2011

Hodnocení: 80 %

Boris Hokr

foto: archiv distributora