Clicks'n'Cut

Už vás nebaví číst stále stejné reporty plné neustále se opakujících frází? Že, ano? Pardon, ale mě je nebaví psát. Je čas na malý experiment. Mě by se líbila forma imaginární konverzace. Pro jistotu uděláme rozhovory dva. Jeden z pohledu mladých intelektuálů a druhý budou mít na svědomí mladé kluberky. Pojďme si je představit.

Milan - 21 let. Studuje vysokou školu. Obor výpočetní technika. Se školou by nejraději skončil, ale potřebuje titul. Aspoň mu to tvrdí rodiče. O elektronickou hudbu se zajímá od 15 let.

Luděk - 19 let. Letos maturuje na gymnáziu. S Milanem se zná od 5. třídy, kdy spolu vyměňovali hokejové kartičky. Vždycky měl rád výjimečné věci. K elektronice ho přivedl právě Milan.

Luděk přichází k velkému domu ze 40. let 20. století. U dveří netrpělivě mačká zvonek.

M: Kdo je?
L: Já. Můžu dál?
M: Jasně. (Elektronický zámek slabě zabzučí.)
L: (Luděk vchází do velké chodby a zuje si boty. Milan otvírá dveře od bytu.) Zdar!
M: Hoy!
L: Jak to, že jsi nedorazil na Clicks'n'Cut? (Při rozhovoru vcházejí do Milanova pokoje.)
M: Mám angínu a potřeboval jsem si odpočinout. Ve středu mám zkoušky.
L: O dost jsi přišel.
M: To mi nemusíš říkat.
L: Vím, vím. Konečně nějaká změna. Techno mě už pomalu přestává bavit.
M: Mě taky. Nějak nám to stagnuje. (Milan zapíná počítač.)
L: Ještě, že existují podobné akce. Jinak bych musel tvrdnout doma.
M: V kolik si jel?
L: Dorazil jsem něco po jedenácté. Lidí bylo zhruba pět a půl. (Milan mezitím zapíná Reason a nenápadně se snaží zaujmou svými výtvory.) Dobré. Hodně dobré. Kde jsem skončil? Musím přestat hulit... Jo! Dalo se to čekat. Minimal nemá na růžích ustláno. Na Milligana v Perpetu prý přišlo 40 lidí!!
M: Mazec.
L: Trošku jsem doufal, že by mohlo dorazit pár zvědavců, ale mýlil jsem se. (Milan mezitím pouští Dahův set z Apokalypsy. Ať žije industrial!!) Ale i tak to bylo dobré. Subsist hrál se Šmafem ping pong (ne nový track od Swayzak, i když na ten taky došlo). Pouštěli hodně rozmanité desky. Melodické plochy, zmatené tracky, občas něco rozjetějšího, aby potěšili smažky.
M: Nějaké známé "platně"?
L: Jo. Kit Clayton, starý Mills - Like Life, Akufen - Polytrick, Sutekh, Walker, pár věcí z Dirty Dancing od Swayzak… Ale i Tvyksovu desku, kterou udělal s Lidbem. Drsná. Šmaf si dal Article.
M: Hmmm. Co mixy?
L: Často dotáčeli desky. Škoda. Na Milligana samozřejmě neměli. :) Ale nestěžuju si. Bavil jsem se dobře.
M: A Kaiser? Víš, že jeho techno moc nemusím, na druhou stranu jeho články, hudební rozhled... A Death to the Garage i minimalová část na cd Tripmagu... Respekt.
L: Dost dobré. Hlavně začátek. Bylo fajn, že hrál sám, takže jeho set byl víc osobitý. Z desek jsem toho moc neznal. Možná Hawtina, Vaze a věci ze Studia 3. Ale není se čemu divit. Údajně má kolem 8000 desek!!
M: Drsné.
L: Lidi to nevychytávali. Pár fanoušků za ním přišlo, kdy už budu konečně jejich "techýnko". Kaiser byl neoblomný. Technicky celkem v pohodě, ale taky mu to ujíždělo. No nic. Já jdu. Zdarec.
M: Čus. Hej!! Nezapomeň mi donést Penetration.
L: Jasně.


Katka - 18 let. Párty navštěvuje zhruba 2 roky hlavně za účelem zábavy. Je pohledná, má spoustu kamarádů a špetku opravdových kamarádek. Se svým životem je absolutně spokojena.

Petra - Katčina spolužačka ze základní školy a zároveň její největší sokyně. Navzájem se pomlouvají, ale když se potkají, chovají se k sobě jako nejlepší kamarádky. Petra studuje obchodní akademii. Taneční akce navštěvuje sporadicky.

Staré známé se potkávají v pondělí ráno na autobusové zastávce.

P: Čauky Kačko!! Tebe jsem už dlouho neviděla. Jak se máš?
K: Ahojky! Jde to. Naši do mě sice neustále něco hustí, ale kašlu na ně. (Zapaluje si cigaretu a nabízí i Petře.)
P: Ne, dík. Přestala jsem před 14 dny. Škoda peněz. Dám si jen příležitostně. Mezi kamarády (zřetelné zvýšení hlasu při druhém slovu). A co jsi vůbec dělala o víkendu?
K: Šla jsem s Michalem do Fabricu.
P: Aha, máš nového kluka, jo?
K: No, s Kamilem jsem se rozešla asi před měsícem. Byli jsme spolu moc dlouho a lezlo mi to na mozek. Co ty?
P: Chodím s Pavlem. Víš kterým, ne? (Petra se falešně usměje. Samozřejmě že Katka musí TOHO Pavla znát.) A jak vlastně bylo?
K: Nic moc. Chtěla jsem si pořádně zapařit, ale hráli pomalejší věci. Já mám ráda pořádnou jízdu!
P: Oni nehráli techno? Jak to? Vždyť tam byl Kaiser?
K: Byl, ale představ si, nedrtil to. On je jinak můj nejoblíbenější dj, ale tentokrát mě zklamal. Dokonce jsem za ním zašla a zeptala se ho, jestli by nemohl aspoň na chviličku zrychlit, abych se vykalila, ale odpověděl mi něco na způsob: "Bohužel, Clicks'n'Cut je minimalová akce. Dneska techno nebude." Tak jsme šli na Stodolní a konečně jsem si zatančila. Na Vengaboys. Máš jejich nové cédéčko? (Vychloubačný pohled.)
P: Jo, je úplně super. (Katka se nezřetelně zamračí.) Čekám, až ho někdo pustí na párty. To by byla bomba. Kaiser hrál celou dobu úplně sám?
K: Před ním tam byli ještě nějací dva neznámí týpci. Fakt si nevzpomenu… Počkej... Sublist a Šhmaf? Myslím, že jo. Prostě nějak tak. (Katka odhazuje nedopalek.)
P: Aha, tak ty stejně neznám. Co plánuješ na příští víkend?
K: Jdu na Observer. To je pořádná párty. Doufám, že tentokrát Kaiser nezklame.
P: A kdo tam hraje?
K: Nějaký němec. Bude to drsné! Věř mi.
P: Víš co? Půjdu tam s Pavlem. (Katce proběhnou v mysli všechna sprostá slova.) Pokecáme, dáme skleničku...
K: Super. Seznámím tě se známýma.
P: OK. Musím jít. Tak v pátek. Měj se.
K: Pa, pa. (Vytahuje další cigaretu a svůdně se usměje na kluka, který se postavil vedle ní. Započne rozhovor. Ale to už je zase jiný příběh...)