Promotéři vs. Klubeři: O čem se mluvilo 2

Béla: Další poměrně problémové téma je bezpečnost a security servis. Často se stává a já s tím mám osobní zkušenost, že ochranka postupuje hodně agresivně. Proto mě zajímá, jakým způsobem se její pracovníci vybírají?

Ester: My jsme si právě nedávno říkali, jestli by nebylo od věci dát jim při náboru třeba nějaký IQ test. Možná by stačil například jen pitomý diktát.

Béla a Ester

Bleha: No jo, ale aby se ti pak nestalo, že ve chvíli, kdy bude někdo někoho ohrožovat nožem, ochranka s ním bude dlouze filosoficky rozprávět.

Béla: Já si myslím, že je hodně důležité vybrat člověka, který je schopen situace odlišit. Respektive, kdy použít hrubou sílu a kdy vyřešit situaci domluvou či nenásilným vyvedením z klubu.

Kloupar: Ono to není tak jednoduché. Ty jako promotér obvykle nevybíráš konkrétního člověka, ale agenturu. A v tomhle ohledu jsou tu docela dost omezené zdroje. Já jsem se během několika posledních let mnohokrát zamýšlel, jestli by nebylo lepší postavit si vlastní tým, protože oni svým způsobem akci samotnou reprezentují. Jenže i přesto je vůbec nemáš pod kontrolou. Obvyklá praxe je taková, že máš smlouvu, která ti jakoby garantuje, co bude agentura na místě dělat. Jenže pak se dozvídáš, nebo sám vidíš, že se děje něco jinak než má. Oni to pochopitelně zpochybní a ty můžeš příště jít ke konkurenci. Bohužel skoro žádná konkurence tady není.

Bleha: A teď uvědom, kolik návštěvníků jsou někteří sekuriťáci schopní pustit dovnitř načerno. Kolik toho protahají dovnitř v autech, kolik vynesou pásek a nedej bože i vyberou peněz z pokladny. To už se sice hodně dlouho nestalo, ale i taková doba byla. Takže se někdy  stává, že návštěvníci mají s lidmi od security mnohem méně problémů, než sám promotér. Pavel má pravdu, že ty sice můžeš v případě problému najmout jinou agenturu, nicméně ve finále ti na místo přijedou stejní lidé.

Agent: Já nedělám zase tak velké akce, takže se snažím, aby na místo přijeli lidi, kteří s námi spolupracují už déle a trochu znám. Faktem je, že profesionálních agentur je tu zoufale málo a na akcích tak securiťáky dělají lidé, kteří mají kromě tohoto i normální zaměstnání. A  takhle si přivydělávají. Třeba policajti, kteří to mají jako brigádu a na akci přijdou po práci. U profesionálních agentur tě jeden takový člověk může vyjít i na pětistovku za hodinu.

Agent, Martin Kučera a Aleš Bleha

Boháček: Já musím s kluky naprosto souhlasit. Ochranku uhlídáš tak do pěti lidí. My v klubech tohle máme mnohem jednodušší. Dáme na vchod kameru, postavíme tam tři lidi a manažera, který postává o kousek dál a neustále je kontroluje a má nad nimi dohled. To není na festivalu, kde máš tým 40 lidí žádná legrace.

Béla: To jsi mi teď docela nahrál, protože jsi mi připomněl jednu zkušenost, kterou měla moje kamarádka, která přijela z Anglie se svým černošským přítelem, právě k vám do Studia 54.  Tam mu řekli, že je černý a že ho nevpustí dovnitř. Takže pokud máte kameru, jak ty povídáš - a já doufám, že jsou tam i mikrofony, tak by se něco takového vůbec nemělo stát!

Boháček: Já ti k tomu povím jednu věc. My máme poslední dobou naprosto neuvěřitelně velké problémy s černochy. Ti letáčkáři, co chodí po Václaváku, jsou všichni dealeři! Cizince tam samozřejmě pouštíme, ale jak to chceš rozlišit?

Ester: Ale proboha rozlišíš to podle barvy pleti?

Boháček: Cizince pouštíme! Pokud nám ukáže pas, tak ho dovnitř pustíme.

Béla: Ale pokud by to tak bylo, tak by se přítel mojí kamarádky do klubu dostal!

Ester: Já vidím, že Štěpán Dlouhý se teď pořádně rozčílil…

Martin Boháček a Texx

Texx: No já naprosto vůbec nevěřím vlastním uším! Já si přijdu jak ve snu! Prostě sorry, ale říkat o někom, o kom vůbec nic nevíš, že ho nevpustíš jenom proto, že je černej a mohl by "třeba" dealovat…

Boháček: Já ti říkám, že se to snažíme na vstupu  kontrolovat…

Texx: Jasně! Já ti rozumím, že když máš podezření, že má u sebe někdo drogy, tak ho můžeš prohlédnout, jestli třeba dovnitř nenese kokain na prodej. Pokud se té prohlídce podrobit nechce, přestože máš podezření, tak máš právo ho tam nevpustit. Ale v žádném případě ne proto, že je černej!

Boháček: Ale to tu přece nikdo neřekl! Já neříkám, že je tam nepouštíme všechny.

Ester: No počkej Martine, ale tady padla otázka k situaci, při které ho nevpustili s tím odůvodněním, že má jinou barvu pleti!

Boháček: Tak tomu nevěřím.

Ester: No my si tady asi těžko budeme vymýšlet nějaké báchorky přece, abychom potopili tvůj dobře prosperují klub!

Boháček: Hele Bélo, my se trošku známe, tak proč jsi mi druhý den ráno nezavolal a nezjistil, jestli se to skutečně stalo?

Béla: Protože jsem se to dozvěděl se zpožděním, nicméně to na váze té otázky vůbec neubírá přece! 

Boháček: My máme záznamy několik měsíců staré, takže kdyby se něco podobného mělo stát, tak já bych to rozhodně nedovolil.

Béla: No ne, ty jsi teď řekl, že máte problém s černochy, kteří přijdou do Studia 54 a nechodí tam poslouchat muziku a z toho důvodu si na ně dáváte extra pozor.

Boháček: To si dáváme pozor a já věřím, že tak jak jsi to popsal, se to stát nemohlo. Podívej se na nějaké reporty na Techno.cz z našich akcí a určitě tam vždy na nějakého černocha v klubu narazíš. Možná tam došlo k nějakému pochybení, ale rozhodně to nebylo naschvál, že bychom tam nepouštěli každého, kdo je černý.

Texx: V tomhle se zas musím Martina zastat, protože já ve studiu občas hraju a fakt je, že jsem tam spoustu černochů viděl. Asi to skutečně nebude pravidlem.

Boháček: Naše ochranka tyhle dealery z Václaváku už docela znají, ale je klidně možné, že si ho spletli s někým, koho den nebo týden před tím vyhodili. Ale jinak já sám jsem dělal v minulosti rap a mám mezi černochy hodně kamarádů. A s Araby třeba vycházíme taky naprosto v pořádku.

Vox populi: Já vrátím k tomu tématu drog o němž jste mluvili. Rád bych připomenul, že spotřeba drog není jen na straně návštěvníků, nýbrž také na straně pořadatelů a učinkujících!

Béla: To je docela legrační, to bychom se hned mohli pánů promotérů zeptat, kdo těch drog zkonzumuje na festivalu víc a případně jakých…

(smích)

Bleha: Tak to by ses možná divil!!! Tohle byla spíš věc celé dekády devadesátých let, ale kdyby za mnou někdo s požadavkem na drogy přišel, tak bych ho na místě poslal kamsi. Ale stává se to docela zřídka musím říct.

Ester: Já bych tu otázku možná trochu propojila s tou security. Docela hodně mě zajímá, co se stane s drogami, které vyhazovači zabaví na vstupu.

Bleha: No tak to by mě teda taky hodně zajímalo (smích)!

Ester: No počkej, ale oni je zabavují, že jo? Tak to byste teda asi měli vědět!

Bleha: Oni je oficiálně někam dávají, ale kam je dávají teda opravdu…

Texx: (smích) Asi do backstage!

Kloupar: Nám teda nikdy nic do backstage takhle nepřišlo teda:)

Béla: Ono to možná i vysvětluje to chování security, protože jestli je dávají jinam než do kapes, tak se nemůžeme divit.

Bleha: My osobně jsme teda několikrát chytli pár pracovníků bezpečnosti, jak drogy ve velkém prodávají. Normálně se nechali naverbovat do služby už s tím záměrem, že budou v areálu dýlovat.

Agent: Já vám povím svojí zkušenost. V těch ranných letech se stávalo, že nám skončil v rukou pytel se stovkou extází. A my jsme to řešili tak, že na vstupech byl i policejní dohled, takže se krabice se zabavenými drogami za přítomnosti pořadatele, zdravotníků a security předávala Policii ČR. A sepisoval se k tomu protokol. Nicméně můj osobní názor je takový, že když si chce někdo drogy na festival pronést, tak si je prostě pronese a my s tím moc neuděláme. A to si možná až s výjimkou O2 Arény myslím i o zbraních. To se prostě nedá úplně dokonale ohlídat.

Vox populi: No já jsem ptal převážně na promotéry a učinkující, jak to mají s drogami.

Ester: To znamená jestli vy promotéři fetujete, nebo ne.

Agent: Tak na co si tady budeme hrát. Drogy ke scéně tak trochu patří a já znám lidi, co si nikdy nic nedají, každopádně řekl bych, že taková větší polovina si na party nebo festivalu něco dá.

Boháček: No jestli ta otázka měla znamenat či v tom my osobně jako promotéři taky jedeme, tak…

Béla: (smích) Tak to jsme moc rádi, že ses ozval zrovna ty!

Boháček: Hehe, no klidně se do mě pusťte. Já si myslím, že my, co děláme akce, s tím máme takových starostí, že na nějaké drogy nemáme vůbec myšlenky. Mě se často někdo ptá jestli něco nemám a já musím vždy odpovědět, že pokud si myslí, že když provozuji takový klub  s takovou pověstí a něco prodávám, tak je úplně mimo.

Bleha: Tady bych mohl vzpomenout na nejkurióznější zážitek s drogami, který jsem kdy zažil. V roce 96 nám přišla do klubu police na základě udání. Odvedli si mě a pár dalších lidí na stanici a začali nás vyslýchat, protože otec jednoho syna, který chodí na párty, šel na policii oficiálně podat stížnost, že tím razítkem, které dáváme po zaplacení vstupu na ruku,  podáváme lidem LSD. Policie tomu skutečně uvěřila a nás dva dny vyslýchali jestli je to pravda.

Kučera: No a po téhle situaci začal Aleš používat papírové pásky (smích).

Vox populi: Rád bych se zeptal Pavla Kloupara v souvislosti s drogami. Jeho Sázavafest je multižánrový festival, nicméně až donedávna se věnoval především kapelám. Jaké mají problémy? Liší se v něčem od festivalů, kde je především elektronická hudba?

Pavel Kloupar

Kloupar: U nás se spíš pochopitelně více vyskytují problémy s alkoholem než s drogami, ale na druhou stranu skáčková komunita hodně hulí a my jednoduše nerozlišíme jestli kouří normálního jointa nebo skunk. Takže se stává, že potkáš oživlé mrtvoly a to už mají zdravotníci poměrně slušně zaděláno na kšeft.

Béla: Zdravotnický servis je další věc, která mě zajímá. Konkrétně potom testování drog na akcích. Svého času na festivalech fungovala pojízdná laboratoř, která testovala extáze. To byl docela odpovědný přístup. Bohužel postupem času ale podobné projekty z festivalu zmizely. Jak se k tomu stavíte vy?

Bleha: No, mimochodem zdravotníci nám už na párty taky prodávali drogy (smích). Ale k tvé otázce, testování extáze neprobíhá, protože to omezuje jakási směrnice. Zabít Komorouse! Co chceš dělat, když ti to nějakej podobnej idiot zakáže?

Béla: Takže je to zakázáno zákonem?

Bleha: Zákonem ne, ale nějakou vnitřní směrnicí.

Texx: To není pravda. Na tuhle činnost probíhal grant, který skončil a obnovil se až po čase. Takže minulý rok už na některých festivalech probíhala a není pravda, že by to bylo omezeno nějakým zákonem či vyhláškou. Je to pouze o rozhodnutí konkrétního promotéra.