Narovinu aneb rubrika o rovných beatech 04/06

Asi by bylo z naší strany poněkud troufalé házet producentské veterány jako John Digweed nebo Sasha do starého železa. Nicméně jedna věc je jistá: otěže progrese a nového směrování taneční muziky již mají ve svých rukou DJové a producenti o generaci mladší. Jedním z typických představitelů této generace je John Dahlback. "Chci vydávat kvalitní muziku a budu se snažit, aby ta muzika byla co nejrozmanitější. Nerad bych se dostal do zajetých kolejí, jako někteří starší producenti", říká.

John Dahlback se narodil v roce 1985 ve Švédsku. Přestože je mu teprve jednadvacet let, má na svém kontě již více než 30 ípíček a debutové album Man from the fall, které je nejlepším potvrzením Johnových producentských kvalit. "Hodně producentů, kteří natáčí svá alba, se snaží dělat jiné věci, než skládají normálně. Jenomže často jejich výtvory zní nudně a nezajímavě. Já skládám klubovou muziku a tak jsem prostě chtěl udělat taky klubové album. A jsem na něj hrdý".

K rovným beatům se John dostal díky svému bratranci Jesperovi, známém to housovém producentovi. "Na počítači jsem ve svých 13-14 letech skládal hip hop, ale když mi Jesper dal jedno houseové cédéčko, bylo mi jasné, jakou hudbu chci skládat dál". Jesper a John nejsou jedinými muzikanty v rodinném klanu. Johnův otec hrál v šedesátých a sedmdesátých letech v rockové kapele a jeho bratr Anders je jeden z nejznámějších švédských pop producentů. "V podstatě se dá říct, že jsem v naší rodině hudební rebel, protože skládám house a techno. Ale mému tátovi se moje muzika líbí. Myslím, že jsou rodiče rádi, že přijdu ze školy a místo braní drog nebo chození za holkama skládám muziku. No, tohle všechno vlastně dělám taky, ale až o víkendu".

Kde bere John inspiraci? "Nejsem jeden z těch producentů, co říká, že byl ovlivněn Detroitem nebo Chicagem. Já jsem totiž nic z toho neslyšel. Vyrůstal jsem na evropské muzice". Kromě producentských kvalit má Dahlback i nesporné kvality DJské. Ve svých setech používá z devadesáti procent vlastní skladby. "Abych byl upřímný, kromě Nathana Fake, Jamese Holdena, Dominika Eulberga a Jespera moc jiných techno producentů neposlouchám. A nehraji", říká.

Zatím stále bydlí s rodiči v jednom domě. Staví si ale vlastní studio a zařizuje byt. "Rodiče jsou ještě pořád překvapeni z kolika měst dostávám nabídky na hraní. Nebojí se o mě, když cestuji. Ale pořád říkají: Neber drogy. Což já nedělám. Alespoň během hraní ne", usmívá se John.

CO SE STALO, CO SE STANE

Basement Jaxx zanedlouho vydají své další autorské album. Bude se jmenovat Crazy Itch Radio.

Nová verze populárního programu pro DJe, který se jmenuje Ableton Live, vyjde v září.

DJ a producent Mathew Jonson si sestavil "kapelu" a vyráží na turné.

Remix nového singlu electropopové dvojice The Knife si vzali na starosti Trentemöller a Radio Slave.

CO PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Skin is In mixed by Steve Bug & Ame (Dessous Recordings) - Určitě to znáte: brouzdáte na internetu a najednou vás do očí praští upozornění na právě vycházející kompilaci, která obsahuje v názvu jedny z vašich nejoblíbenějších producentů - někomu radostí poskočí srdce, slabším povahám se rovnou zastaví. Co říct ke kompilaci, kterou připravil Steve Bug a dvojice Ame? Že to bude buď mixovaná kompilace roku, anebo alespoň naprostá "deep-house-minimal" bomba. Doufáme... Na dvou cd najdete tracky například od I:Cube, Ame, Phonique, Tosca, nebo Nathana Fakea.

The Dysfunctional Family mixed by Ivan Smagghe and Chloe (Kill the DJ) - Přestože má jejich mixovaná kompilace v názvu slovo dysfunkční, tvoří Ivan Smagghe a Chloe velmi sourodou dvojici. Poznali se před sedmi lety, vydávají na stejném labelu, líbí se jim stejná muzika a hrají na mnoha vyhlášených klubových mejdanech. Společná mixovaná kompilace je v podstatě naprosto logickým krokem, který v jejich kariéře musel nastat. Na "The Dysfunctional Family" nečekejte žádné veselé odrhovačky, ale temnější tracky, ovlivněné německým minimalem.

WHAT'S HOT

Khoiba - Terribly (Asymmetric Linn version 4)
Nebýt britského producenta Inigo Kennedyho, asi bychom v rubrice věnované rovným beatům nikdy o české skupině Khoiba psát nemohli. Ne že by se nám Khoiba nelíbila, spíše naopak - považujeme ji za jednu z nejlepších českých kapel. Po hříchu ale neskládající house music. Díky tomuto remixu proto chytáme příležitost za pačesy. Inigo Kennedy podle našich zpráv připravil několik remixů skladby Terribly, k nám se ale dostala pouze Asymmetric Linn version 4, která je zdarma ke stažení na oficiálních stránkách kapely - http://www.khoiba.org/disko/terribly_(asymmetric_linn_version_4).mp3. Od prvních tónů je jasné, že na své si přijdou hlavně fanoušci electro-minimalových kompozic. Původní vokální part je rozsekán na kousky a znovu částečně sestaven. Electro zvuky a celková nálada dělá z Terribly kandidáta na remix roku. Nepřeháníme.

MINIRECENZE

Anthony Rother - Super Space Model (Datapunk – 2006)
Frankfurtský electro-specialista, hudební inovátor a zároveň šéf labelu Datapunk v jedné osobě - Anthony Rother o sobě opět dává vědět. Jeho dlouho a toužebně očekávané nové album Super Space Model je na světe a už teď můžeme všechny Anthonyho fanoušky uklidnit, kvalitativní laťka se nesnižuje, ale zůstává tam, kde jí máme nejradši – hodně vysoko! Už tolik let dává hudbě většinu své životní energie, že se mu podařilo to, o čem si jiní mohou nechat pouze zdát, získal hudební i tvůrčí nadhled. Snad právě proto se Anthony Rother nebrání kontaktu i s jinými hudebními světy, než je ten jeho zaslíbený electru. Přesně ví, pro který směr bije jeho srdce, přesto se rozhodl hudebně nezakrnět, a tak na jeho novince naleznete také techno, ambient a decentní příděl breaks. K mnohým skladbám přidal příjemně dekadentní a zlehka popově znějící vokály, čímž dodává své hudbě velmi zvláštní až perverzní nádech. Anthony Rother se rozvíjí, rekapituluje, využívá dlouholeté zkušenosti a posouvá electro zase o kousek kupředu. Výjimečné album od výjimečného producenta, udává směr, ale nezapomíná na to nás bavit. Přesně tak to máme rádi!

Hodnocení: 95%

Roger Sanchez - Come With Me (Stealth Records - 2006)
Má-li někdo právo nazývat se veteránem světové house music, pak je to rozhodně Roger Sanchez. Rodák z dalekého New Yorku, jemuž v žilách koluje dominikánská krev po svých rodičích, stihl během své kariéry vyplodit spoustu vynikajících klubových hitů, remixů, kompilací a nezalekl se ani regulérního alba. Zatímco to z roku 2001 nazvané First Contact patří beze sporu k těm lepším okamžikům jeho kariéry, s jeho aktuálním počinem už to tak růžově nevypadá. Roger si dál jede ve své komerčně orientované house music s velkým důrazem na Baleárské ostrovy a jak se zdá, žádného stylového zvratu nebo alespoň posunu se od něj asi nedočkáme. Dočkali jsme se pouze určitého poklesu producentské osobitosti a s ní spojené kvality. Rogerovi se již zkrátka nedaří vdechnout svým skladbám hitové ambice a zároveň jim zachovat klubový potenciál. Více méně tak máme co do činění s obyčejnou baleárskou "diskoškou", která tady v různých úpravách již tisíckrát byla a zřejmě se ještě nějakou dobu zdrží. Roger to chvílemi zkouší i s latinem (pro něž má díky svým genům rozhodně vlohy!), downtempem či odlehčenou pop-house music ve stylu Kaskade anebo Colette, ale ani v těchto sférách se mu nedaří alespoň na 80 procent. Přestože album Come With Me potěší mnohé posluchače rádia Expres, jeho přínos taneční hudbě je takřka nulový. Má svá světlá místa, ale není jich tak moc, abychom vám tohle album mohli doporučit. Když si pořídíte kteroukoliv z jeho mixovaných kompilací typu Release Yourself, uděláte líp.

Hodnocení: 65%