CLANEK

 

Narovinu aneb rubrika o rovných beatech 02/06

Nové vydání rubriky o rovných beatech přináší informace o nové mixované kompilaci Roye Davise Jr., výročních cenách německého časopisu Groove, upozorní na dvě nová zajímavá alba a nakonec nabídne minirecenzi desky Beatkilla od dvojice Kevin Yost & Peter Funk. Rubriku připravili jako vždy FlyBoyEda & Jaroslav Zapletal.

 

Existuje několik osobností taneční scény, jejichž tvorbě můžete bezmezně důvěřovat za jakýchkoliv okolností. Není jich mnoho, ale jsou. Jednou z nich je beze sporu legenda chicagského houseu - Roy Davis Jr. Vynikající producent a neméně talentovaný a technicky vyzrálý DJ, který ještě nedávno oslňoval celý houseový svět svým vynikajícím albem Chicago Forever, o sobě opět dává vědět. Pro tentokrát tak však činí skrze mixovanou kompilací Get Large, která vyšla na prestižním houseovém vydavatelství Large Records (USA) a jejím propagačním sloganem by klidně mohl být kód ASAP, tedy as sexy as possible! Jedná se o kvalitativně nesmírně stabilní a velmi letně znějící mix (ale jinak letně než tomu bývá třeba u kompilací Ministry Of Sound!) složený z třinácti deep, soulful, acid, jazzy & latino house skladeb nejenom od samotného Davise (chybět nemohla vynikající pecka My Soul Is Electric z již zmiňovaného alba Chicago Forever ani neméně povedený a starému dobrému Chicagu rovněž zaslíbený flák Wonderin) ale také jeho zvukově kompatibilních kumpánů alá Kerri Chandler (Return To Acid, Sunshine & Twilight), Mark Grant (There 4 Me) či Andre Harris (Get Down Africa).

Ti, kdo Mr. Davise dobře znají, ví, že v jeho hudbě nalezneme hodně silný soul, latino & afro vliv, dále výrazný klavír, flétny, spoustu trumpet, saxofonů, vokálů, všech možných bubínků, perkusí a vůbec všeho, co v nás evokuje pocit divokého karnevalu. Nesmíme však zapomenout, že Roy Davis Jr. to má rád také dostatečně deep, takže nouze není ani o zasněné melodie a harmonicky znějící zvukové plochy, které však jsou provrstveny občasnými acid variacemi, a to zejména ke konci setu. Největší bomba? Podle nás je to projekt First Choice se skladbou Smarty Pants, která sice trochu připomíná velký hit Kings Of Tomorrow - Finally, ale co do euforie a smyslnosti naprosto exceluje. Podobných hitů zde však nalezneme více, a tak kompilace Get Large patří rozhodně k tomu lepšímu, co vám současná house scéna může nabídnout.

CO SE STALO, CO SE STANE

Prakticky každé hudební periodikum vyhlašuje své výroční ceny. Německý časopis o taneční hudbě Groove není samozřejmě vyjímkou. Nejlepším domácím DJem se podle čtenářů časopisu stal Sven Väth, nejlepším zahraničním DJem pak Ritchie Hawtin. Ten bodoval se svojí "DE9: Transitions" také v kategorii nejlepší kompilace roku. Nejlepší album podle čtenářů natočil Isoleé ("We Are monsters"), nejlepším producentem se stal Dominik Eulberg a nejlepším labelem Kompakt.

Elektrohousoví producenti Dave Robinson a Nick McCall aka Insignificant Others založili nový label IO Music. Prvním singlem, který zde vyšla je skladba "Better Ways", kterou složil King Roc.

V lednu vyšel singl projektu Porno nazvaný "Music Power". Na videoklip se můžete podívat zde:

CO PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Swayzak - Route de la slack (!K7 Records)
V roce 1994 se James Taylor a David Brown poprvé postavili za studiové mašinky. Od té chvíle se začala psát historie projektu Swayzak: historie 4 alb a 30 singlů. Spolu s !K7 Records nyní Swayzak vydávají dvoucédéčko plné jejich hitů, remixů a nevydaných rarit.

Miami 06 In The House mixed by Simon Dunmore (Defected)
Kompilační řada labelu Defected nazvaná "In The House" je komerčně velmi úspěšná (do dnešního dne bylo prodáno skoro 600 000 kopií). U příležitosti pravidelné březnové Miami Winter Music Conference vychází v této řadě mix s podtitulem "Miami 06". Tři cédéčka plná housové muziky sestavil Simon Dunmore.

MINIRECENZE

Kevin Yost & Peter Funk - Beatkilla (i! Records)
Může být housová muzika hřejivá, sexy a zároveň velmi deep a minimal? Samozřejmě, že může. Kevin Yost a Peter Funk jsou toho nejlepším důkazem. Jejich skladby na sebe vrší groovy beaty, hluboké basy, řízné trubky, lehké zvuky flétny, na pozadí každého tracku pak lehce prosakuje tech-nálada a je cítit i značné improvizátorství. Snaha o autorskou výpověď, výběr tracků a precizní produkce dělá z alba „Beatkilla“ velmi povedenou deep housovou záležitost (album je mnohem zajímavější než mixovaná kompilace „Big Sexy Sessions“, kterou oba společně vydali v minulém roce). Některé skladby, které zde najdete již vyšly na vinylech, některé jsou složeny nově. Dvanáctitrackové album s hity jako "On My Watch", "Jazz Demons", "Touch The Earth" nebo "Seducer" rozhodně stojí za poslech. Slunce zapadá, kostky ledu cinkají o stěny sklenice...
Hodnocení: 80%

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016